Falešnej Smích A Bezedný Oči

19:00

Už zas mě neposlouchaj myšlenky
Třesou se mi víčka
A chtějí uvolnit ty oceány
Hluboký oceány myšlenek
Radost se utopila v osamělosti
Moje rty modrají
Když pozoruju sama sebe
V odraze okna
Kdybych teď do něj udeřila
Roztříštila bych se s ním?
Emoce se utrhly s řetězu
Dělají si co chtějí
A já čtu slova cizích lidí
Přála bych si být jimi
Vsichni jsou o tolik zajímavější
Než já
A jejich poezie
Mi tancuje po kůži
Pořád se bojím
Že mě všichni nesnáší
Že se smějou za rohem
A přejou mi všechno nejhorší
Pořád jsem to já
Ta roztřesená dívka
Co se bojí stínu
Přitom se sama jedním stala..