Falešnej Smích A Bezedný Oči

Kapka

Dopadla si na zem
Roztříštila se na třpytivé slzy
Slzy mořských panen
Který nemohou v úžasu lapat po dechu
Přála sis aby tě někdo chytil
Zachytil do jemných dlaní
A už nepustil
Jsi studená, ledová
Někdy zamrzáš
I když se roztříštíš tak znovu padáš
Je to nekonečný cyklus
Ale ty nepřestáváš doufat
Nepřestáváš
Lidi tě nesnášejí, nebo tě miluji
Nic mezitím
Bojíš se jedinně ohně
A zdáš se nespoutaná a volná
Ale jsi chycena v koloběhu
Baví tě to?
Pořád nahoru dolů
Jednou se směješ, jednou pláčeš
Vsichni od tebe tolik očekávají
A taky tě proklínají
Nemůžeš vyhovět všem
Ale mám o tebe strach
Už dlouho si se tu neobjevila
Tak kde se schováváš?
Chybíš mi
Chybí mi tvoje studené obětí
Bez tebe bych nebyla nikdo
Svět by neexistoval
Tak se neupejpej a spadni
Udělej to pro mě 
Neublíží ti
Tak padej dál, kapko moje milá
V tobě odráží se barvy duhy
Máš velkou odpovědnost
A společně se slzami z víček
Jendou stvoříš moře

Aneb jedna z básní do literární soutěže well