Falešnej Smích A Bezedný Oči

Past Myšlenek

Slzy jsou kyselé
A slova hořká
A já nevěřím lidem
Nevěřím sama sobě
Radši zamčít moje ústa
Na dva západy
A odejít za hory a řeky
Někde kde se žije lépe
Kde nemusím být zklamáním
Někde kde nikomu neublížím
Byla bych křehká růže
Venku ostrá
Ale vevnitř sama
Což jsem i teď
Ale s tím rozdílem
Že by mě někdo miloval
A já bych milovala sebe
Nakreslila bych mraků blesky
A oni by ozářili sladký úsměv
Žlutých narcisů
A zatracených kopretin
A slunečnicových princezen
A já bych v té zahradě
Měla své místo
Patřila bych někam
A ostatní by mi věřili
Nelhali by mi do očí
Ale ten svět je tak daleko
Já můžu jen hvězdnýma očima
Pozorovat smítka prachu
Co poletují o půlnoci
Pod jediným zdrojem světla
A snažit se zase žít
Ale vše klouže mezi prsty
Co když se už nechci snažit
Co když už nemůžu?