Dračí element

nová magie

Nádherně jsem se vyspala. Jakmile jsem otevřela oči zděsila jsem se, ale pak jsem si vzpoměla na včerejšek. Pak jsem se šla podívat po pokoji. Naproti posteli byli neznámé dveře.
Otevřela jsem je, a nejspíš to měla být koupelna. Byla tam tůňka s křišťálovou vodou a lekníny. Na zdi byly zrcadla, ručníky, a něco připomínající drbátko pro kočky. Vyšla jsem z "koupelny" Do pokoje.
Vedle dveří na chodbu byla velká knihovna. Nevím jak s čumákem vytáhnout knížku, takže jsem to nechala být. Nad dveřmi na chodby byly hodiny. Byly tam nějaké znaky, tak jsem vůbec nerozuměla. „ ťuk" Bylo to divný ťukání. Tady se asi ťuká čumákem. „ dále" Řekla jsem, a po odešla kousek od dveří. „ dobré ráno. Posílá mě panovnice, abych vás tady provedla, protože ona nemůže. " Řekne vlídným hlasem čistě bílá dračice. „ jistě " Řeknu, a jakmile výjdeme že dveří, tak je zavře ocasem. „ jak se jmenujete? " Zeptám se. „ Illud. Jmenuji se Illud. " Řekne, a vydá se chodbou. „ já jsem Cas" Řeknu, a vydám se za ní. „ toto je patro pro královskou rodinu, a jejich hosty" Řekne, a čumákem ukáže na obrazy. „Tyto obrazy jsou z dob válek, je tam ukázán panovník, který umřel ve válce." Dojdeme až ke dveřím, kterými jsme přišli z věže. „ toto jsou dveře na jednu ze přistávacích věží." Řekne, a vydá se na druhou stranu ke schodišti. „ kolik věží tady je? " Zeptám se. Fakt mě to zajímá. „Věží pět, a věžiček dvacet. " Řekne. U schodiště promluví „ toto schodiště je točité, proto si dávejte pozor. " Řekne, a já už si připravuji křídla na náhlý let ze schodiště. Po schodišti jsem byla fakt opatrná, a přežila jsem. „ tady je prostor čistě pro královskou rodinu a hosty. Vy se tady budete nejspíš učit obranná, a praktická kouzla, a ovládat magii. " Řekne Illud. „ proč tady je prostor čistě pro královskou rodinu a jejich hostů, když na horní patro smíte, ale dostanete se tam jen pomocí těchto schodů. " Zeptám se, protože tohle je fakt divné. „ vy to možná nevíte, ale mi se umíme teleportovat, a tady být nemůžeme. Je to čistě věc panovníků, a na toto nemám pravomoce. " Řekne, a vydá se ke dveřím. „ zbytek místností vám ukáže sama panovnice. Protože jak říkám, já na tohle nemám pravomoce. " Řekne, a otevře dveře. Vešli jsme na chodbu. „ toto je chodba kde jsou všechny společenské akce. Je tu jídelna, sál, a i malá herna pro děti. " Chodily jsme postupně do všech místností, abych věděla jak to vypadá.
Na konci byly dvoje dveře. „ schody na pravo vedou ke kuchyni, a pokojům pro draky jako jsem já. Levé vedou do hlavní haly. " Řekne, a vydáme se levými dveřmi do haly. Je velká. „ tyto místnosti vedou do sklepa, a do komůrek s uklízecími prostředky. " Řekne, a vydáme se k velkým honosným dveřím. „ toto je hlavní východ" Řekne, a rozejde se k druhým už trochu míň honosným dveřím. „ tyto slouží jako východ na královskou zahradu. Je tam areál kde se učí schopnosti, jezero s průzračnou vodou s živočichy, a o kousek dál je les, né takový jako normální lesy v této říši, je to les kde je nesmírné bohatství, je neproskoumaný, bohužel se vrátil jenom jeden účastník první výpravy tam. Zemřel pár hodin po tom. Panovnice si nepřála, aby draci zbytečně umírali jen kvůli této výpravě, proto je na královském pozemku. " Řekne Illud svůj dlouhej proslov. Zajímavý. „ zahradu si můžete projít jindy, panovnice si přála, abyste s ní posnídala, zbytek dne vám řekne, co se budete učit. " Řekne, a společně se vydáme k jídelně. „ tady vás už opustím, nechcete již nic? " Zeptá se. Poradně něco mě napadlo. „ když se vás na něco zeptám, splníte to? " Zeptám se. Přikývne. „ můžeme si týkat? " Zeptám se. Usměje se. „ jistě" Odpoví.
„ v tom případě, ahoj Illud. " Řeknu. „ ahoj Cas" Řekne, a odchází. Jakožto koruní princezna jsem se musela učit etiketu, což znamená že vím jak se chovat. Mírně zaklepu čumákem doufám, že jsem to udělala dobře. Dveře se SAMI, opakuji SAMI otevřeli, a já s kamenným obličejem vstoupila.
„Dobré ráno dítě, doufám že si se dobře vyspala" Řekne Princeps. „ ano, vyspala jsem se nádherně. " Řeknu, a nasadím úsměv. Kráčím směrem k ní. Posadím se vedle ní. Je to ale divný. Stůl je nízkej, a jsou tady takový polštáře na sednutí. „ dnes, a příštích několik dnů se budeš učit ovládat své živly, protože když se je nenaučíš, můžou nastat následky. " Řekne, a já pochopím, že bych mohla něco říct. „ úplně chápu, na škole, a které jsem do teď studovala jsme taky brali nejdřív základy" Řeknu. „Ťuk" Někdo zaklepe na jiné dveře, než kterými jsem přišla. „Můžete vstoupit." Řekne Princeps. Vstoupí draci, kteří mají na zádech mísy s jídlem, s HODNĚ jídlem. „ položte to jsem, prosím" Řekne Princeps vlídně. Položí před nás několik mís s jídlem. Jakmile odejdou, začne mluvit. „Vím, že jsi tady první den, ale chci ti tady vše ukázat. Což znamená i to, čím se tady živýme." Řekne, a přišoupne ke mě první mísu. Jsou tam všelijak barevné válečky připomínající shusi. „ toto jsou všechny druhy ovoce zpracovaných jako předkrmi. " Řekne, a dívá se na mě. Nechám na povrch vyplout svoji dračí půlku a začnu jíst. Je to dobrý. Vyvažuje tam sladká, a kyselá chuť. Přišoupne ke mě další. Jsou tam různo tvarované listy různých barev, a různě barevné válečky. „ toto jsou nejchutnější listy stromů z celé říše, společně s nejlepší zeleninou. " Řekne, a až teď začne jíst. Po salátu ke mě přišoupne poslední dvě mísy. „ toto je zákusek z dračí čokolády, a voda na zapití" Řekne, a pustí se do jídla. Udělám to stejné. Ta čokoláda je strašně dobrá. Po dojezení to zapiju. Voda byla taky nějak sladká, ale byla dobrá. „ teď, když to máme snězené, můžeme si popovídat. " Řekne, a odsune mísy. „Odkud jsi? " Zeptá se mě. „ já jsem z říše jménem Amnix" Řeknu, a snažím se pořád dodržovat oční kontakt. „ příjdeš mi dobře vychovaná, navíc umíš dodržovat etiketu. " Řekne přemýšlivým tónem. „ já jsem totiž koruní princezna naší říše" Řeknu. Vypadá, jakoby přemýšlela. „ to je skvělé. Nicméně" Řekne, a podívá se na hodiny. „ bychom už měli jít cvičit. " Řekne, stoupne si, a vydá se ke dveřím. Jdu za ní jako poslušný ocásek. Jakmile se dostaneme na chodbu podívá se z okna. „Dnes je překrásný den, že? " Zeptá se. „ ano. Překrásný" Odpovím jí. Potom se vydáme na zahradu. „Doufám, že ti Illud vysvětla co se stane když půjdeš do lesa? " Zeptá se vážným tónem. „ ano. Vysvětlila. " Po mé odpovědi se rozešla po cestě. Mají tady to tady fakt hezký. Jezero je vážně překrásné. Hlavňe ti živočichové. Krásně barevné ryby všech různých druhů a vzorů. Taky se mi líbili keře. Proč? Protože byli barevné. Hlavně byly seřazeny podle barvy duhy. Jak říkám. Prostě nádhera. Potom jsme došli na mítinu, kde byl výhled na celou zahradu. „Zde tě naučím používat všechny tvoje živly, a nenech se zmást tím, že ovládám jenom světlo a vzduch" Řekne, a sedne si. Zarazím se. Jak to ví? „ a tvoje živly znám díky tomu, že mi draci z této říše dokážeme určit živly draka nejen podle barvy. " Řekne, a čumákem ukáže na místo naproti sobě. Hned si tam sednu. „V rámci toho, že jsi už nějaké ty hodiny živlů měla, bylo by dobré, abys mi řekla, co všechno už umíš" Řekne. Trochu popřemýšlím. „Jediný co umím je, že umím udělat světelnou a temnou kouli, a ještě se mi povedlo udělat ponožky utkaný z čiré temnoty. " Řeknu, a ona se tváří zamyšleně. „ nejdřív tě trochu lépe naučím používat základní živly. " Řekne. „ protože ten den, jak si ubránila sebe, a ostatní, si myslím, že by jsi potřebovala jenom naučit, jak do toho dát co nejmíň energie." Řekne, a natáhne tlapu dlaní vzhůru. Udělala jsem to samé. „ teď se soustřeď na vyvolání malého tornáda. Nejdůležitější je, aby sis představila úrovni svojí energie. Pak stačí jenom myslet na to, že malé tornádo si bere malinko energie. " Řekne, a na tlaku se jí obětí malé tornádo. „ pak se pokus se stejným množstvím energie to tornádo zvětšit" Řekne, a je jí tornádo se postupně začne zvětšovat. Po chvíli zmizí. Tak, teď já. Zavřu oči. Představím si malý proud vzduchu, postupně ho z větším na malé tornádo. Představím si svojí energii. Snažím se do tornádka dát co nejmíň energie. Po chvíli se mi to povede. Teď se snažím udělat větší tornádo, a dám do něho stejně málo energie. Jakmile si na to zvyknu, začnu tornádo zvětšovat, a zmenšovat. Pořád stejně energie. „ skvělé. Teď můžeš přestat. " Přestanu. „Jsem ráda že je si do toho dala tak málo energie. " Řekne, a já se zarazím. Jak poznala kolik jsem tam dala energie? „Víš. Draci z této říše umí různé věci, které se ostatní draci nenaučí. Umíme se teleportovat, dělat portály, posednout věci,a někdy i živočichy, vnímat energii, vnímat úroveň magie... Prostě dokážeme neskutečné věci. Tyto schopnosti jsou posvátné, proto si jich vážíme." Řekne, a usměje se. „Jestliže jsi dokázala toto, zvládneš i ostatní základní živly. Teď ti ukážu, jak dát správně vzduch, a hýbat s ním, aby jsi dokázala ovládat loutku, a dechové nástroje. " Řekne, a vytáhne loutku. Trochu hýbne tlapkou, a vítr začne lítat do loutky. Pak začne hýbat i s druhou tlapou. Najednou začne loutka mluvit. „Je to jednoduché, jednou tlapou ovládá loutku, a nadvznášíš ji, a druhou mluvíš, a pohybuješ. Stačí v sobě nechat vyvolat toto umění, je to lehké. " Řekne, a spadne. „Teď ty" Řekne Princeps. No... Super no. Natáhnu tlapy, a snažím se udělat trochu menší, -ale udělat- loutku ze vzduchu uvnitř té loutky. Nějak se mi to povede, a začnu hýbát s loutkou. Má vzdušná loutka začne foukat vzduch směrem na dřevo, čímž docílí zvuku. „ ono to jde! " Řekne hlasem, který pořád přeskakuje. Nakonec loutku pustím. „Skvěle. Teď to zkus s flétnami." Řekne, a kousek ode mě vyhodí dvě flétny. Snažím se utvarovat vzduch v nich do tvaru válečku. Pak začnou vyfukovat vzduch. V rámci toho, že jsem hrála skoro na všechny nástroje, vím, co zahrát. Je to ukolébavka co mi zpívala máma. „ skvěle. Dneska si ještě vyzkoušíme...

_______________________________________
Dneska jsem plánovala udělat fakt velkou kapitolu, jenže to nějak nevyšlo. Každopádně doufám, že zítra ji už delší napíšu. Ještě bych chtěla poděkovat WASABIKA za podporu.