Story about Hogwarts[HP FF I.]

I.

Probudila jsem se a zamžourala jsem do slunečního světla.

Jelikož bylo léto, slunce pěkně svítilo a venku bylo horko.

Vyhrabala jsem se zpod přikrývek, udělala ranní hygienu a šla na snídani do jídelny.

Jako obvykle jsem si sedla sama k jednomu osamocenému stolku, který stál v rohu.

Dojedla jsem snídani a šla jsem zpátky do svého pokoje pro školní batoh a zamířila jsem svou obvyklou cestou do školy.

Zdálo se mi, že mě někdo sleduje, ale když jsem se otočila nikoho jsem neviděla.

V půli cesty se z vedlejšího chodníku vynořil zvláštní, starý člověk.

Měl stříbřitý plnovou a na nose půlměsícové brýle.

,,Dobrý den" pozdravila jsem.

Odpověděl mi taktéž pozdravem.

,,Potřeboval bych s tebou něco probrat Clary"řekl.

,,Promiňte, a vy jste kdo?"zeptala jsem se, a vzápětí dodala,,A jak to, že znáte mé jméno?"

,,Promluvíme si někde v klidu"dodal.

Docela jsem se bála a nechtěla jsem přijít pozdě do školy, ale taky mě zajímalo odkud zná moje jméno.

Zvědavost mi nakonec nedala a já jsem musela jít za ním.

Šli jsme zpátky do sirotčince a on našel nějakou nepoužívanou místo, kde jsme si oba sedli na židle.

,,Takže Clary"začal.
,,Tvoji rodiče nezemřeli při autonehodě, jak ti bylo řečeno.
Tvojim rodičům se chtěl někdo pomstít, tak napsal dopis a dal tě před  tento sirotčinec.Tvoji praví rodiče ale nejsou obyčejní.Oba jsou kouzelníci a chodili do školy Čar a kouzel v Bradavicích, ve které jsem mimochodem ředitelem.

První jsem si myslela, že je to nějaký vtip, ale tvářil se tak vážně, že jsem začala pochybovat.

,,Vlastně jsem se ani nepředstavil.Mé jméno je Albus Brumbál."řekl muž.

,,Já nevím, nějak mi to nedochází.Já že jsem čarodějka?"zeptala jsem se.

,,Copak se ve tvé přitomnosti nedějí divné věci?"zeptal se muž, ale znělo to spíš jako konstatování a ne otázka.

,,Vlastně ano"uznala jsem.

,,Máš ješté nějaké otázky?"otázal se Brumbál.

Nevěděla jsem, kterou položit první, ale nakonec jsem se rozhodla.

,,Takže se nastěhuji ke svým pravým rodičům a budu u nich žít?"dostala jsem nakonec ze sebe.

,,Ano"řekl jako by to bylo nad slunce jasné.

Položila jsem mu ještě několik dalších otázek, včetně té, jaké je mé pravé přijmení.

Odpověděl, že jsem Potterová, Clary Potterová a poté mi ještě řekl, že mám stejně starého bratra, jehož jméno je James.

Poté jsme šli za vychovatelkami a Brumbál to s nimi všechno probral.

Vypadaly zaraženě, ze začátku proti tomu protestovaly, ale nejspíše usoudily, že když půjdu, budou mít o starost míň a už jim nebudu překážet.

V duchu jsem se zašklebila.

Brumbál mi ještě napsal dopis, kde bylo napsané, kde mě zítra vyzvedne.

Trošku jsem se zarazila nad tím, že už to bude zítra, ale aspoň budu z tohohle hrozného sirotčince dřív pryč.

Do školy jsem už nešla a po obědě jsem si šla zabalit věci na zítra.

Měla jsem všechno oblečení vytažené ze skříně a bylo rozházené po celém pokoji.

Hledala jsem něco v čem bych zítra mohla poprvé předstoupit ke své pravé rodině.

Nemohla jsem tomu uvěřit.Opravdu budu mít starostlivou matku a otce a svého bratra.

Večer jsem potom nemohla usnout a přemítala jsem, jestli se jim budu líbit, jak bude vypadat dům nebo byt, ve kterém budu bydlet a jací budou rodiče a brácha.

Usnula jsem až někdy kole půl jedné se vzrušujícím pocitem.

Takže moje první kapitola příběhu.
Trochu nudnější, ale je to začátek.
Některé věci nebudou podle kánonu, protože třeba budou lépe zapadat do příběhu.

Doufám, že se vám líbila kapitola a budu ráda za každý názor a komentář.

                Vaše Baruška💖