XXVIII.

153 7 0
                                    

Je listopad a já jdu sychravým počasím k Lily.

S Jamesm si už koupili vlastní byt někde asi uprostřed Londýna.

Lily mi napsala, jestli bych k ní nemohla přijít.

Konečně po několika minutách najdu ten správný dům.

Zazvoním na zvonek a chvíli čekám.

Došla jsem ke dveřím, ve kterých mě už vítala Lily.

,,Ahoj."pozdravila mě a radostně mě objala.

,,Co si dáš k pití?!"zavolala na mě z kuchyně.

,,Asi jen vodu, zas mi není nějak dobře."odpověděla jsem.

Lily mi přinesla pití a posadila se do křesla naproti mně.

,,Tak co, jak se máš?"položila mi běžnou otázku.

,,Ale jo, jde to, jen mi je občas ještě trochu špatně."

,,Já ti musím něco říct." řekla tak nějak tajemně.

,,A co?Jseš snad taky těhotná?"zavtipkovala jsem.

Podívala jsem se na její výraz a ihned se přestala smát.

,,To jako fakt?"zeptala jsem se napůl nevěřícně a napůl pobaveně.

,,Jo, vážně budu mamka.James o tom ještě neví, jsi první, komu jsem to řekla.Ale fakt se strašně bojím Jamesovy reakce."řekla.

,,Měla jsem to stejně, bála jsem se, že se semnou Sirius kvůli tomu i rozvede, ale nakonec byl moc rád.Jamese to určitě taky potěší a oba budete dobrý rodiče.Naše děti budou alespoň společně chodit do Bradavic."snažila jsem se jí utěšit.

Po mých slovech měla na tváři úsměv, a už se netvářila tak ustaraně.

,,Co vůbec ty a trénink na bystrozorku?"nadhodila jsem téma.

,,Ještě budu třeba měsíc pokračovat, ale pak budu muset skončit.Vážně nechci, aby se mému dítěti něco stalo."

,,Já jsem ještě vůbec nestihla dát přihlášku do nemocnice.Chtěla jsem to udělat až v září po svatbě, ale pak jsem najednou byla těhotná a nestihla jsem to."řekla jsem.

Takhle jsme tam ještě asi dvé hodiny klábosily o všem možném, ale já jsem pak musela domů, protože měl každou chvíli přijít Sirius.

Rozloučila jsem se s Lily a přemístila se domů.

...........

Nastal březen a s ním se blížil múj termín porodu.

Porodit jdem měla někdy koncem dubna nebo začátkem května.

Všichni už věděli, že je Lily těhotná a už taky proběhla její a Jamesova svatba.

Byla jsem jako družička a moc jsem si to užila, i když jsem nemohla pít.

Už z ní nebyla Lily Evansová, ale Lily Potterová.

Když jsem tak přemýšlela o jejím svatebním dnu, zavzpomínala jsem na ten svůj.

S úsměvem na tváři jsem vstala z postele a šla si udělat čaj a snídani.

Sirius byl jako obvykle na výcviku a já byla doma sama.

Sice tam semnou byla Flick, ale s ní jsem se moc nebavila.

Po cereáliích a čaji jsem šla uklidit a vyprat.

Moje obvyklé činosti byly: vaření, praní, čtení knih, koukání na televizi, uklízení a spaní.

Docela už mě to nudilo a už jsem chtěla mít porod za sebou.

Za těch pár měsíců už se mi pěkně zakulatilo břicho.

Přemýšlím, jestli bych třeba neměla jít  navštívit rodiče, ale vtom mi do kuchyně vletí Jamesova sova.

Vezmu si od ní dopis a dám se do čtení.

Ahoj Clary, potřebuju, abys hned teď přišla k nám domů, je to naléhavé.

Přečetla jsem si ten dopis a celá ztuhla.

Co se asi mohlo stát?

Rychle na sebe hodím první oblečení, co mi přijde pod ruku, sahám pro klíče a už se řítím z domu.

Přemístím se do už tak známe špinavé uličky a jdu cestou k Lily a Jamesovi.

Zazvoním a netrpělivě čekám na otevření.

Po pár sekundách se dveře skutečně otevřou a já vcházím do jejich bytu.

Vidím Jamese, jak sedí na gauči a oči má opuchlé od slz.

Lily mě krátce přivítala a pobídla mě, ať se posadím.

Když tak učiním, James vzhlédne.

,,Ahoj."řekne smutně.

Pozdravím taky a netrpělivě čekám.

,,Tak co se stalo?"zeptám se opatrně.

,,Naši...naši rodiče zemřeli na dračí spalničky."odpoví mi James roztřeseným hlasem a jeho slova jsou přerušovány vzlyky.

V tu chvíli mám před očima černo.

To je určitě nějaký vtip, to se přece nemohlo stát.

Tohle jsem si v duchu říkala, ale někde v hloubi duše jsem věděla, že je to pravda.

Přisunula jsem se k Jamesovi a obajala ho.

Podívali jsme se na sebe a oba jsme měli oči plné slz.

Dala jsem jim volný průchod a na tvářích ucítila slané slzy.

Nevím, jak dlouho jsme tam jen tak seděli.

Mohlo to být pár minut, ale i pár hodin.

Podívala jsem se na Lily a zjistila jsem, že má rozpačitý výraz.

Taky byla smutná, ale přeci jenom to byli naši rodiče, a ne její.

,,Tak, já už asi půjdu."řekla jsem.

James jen kývl a Lily mě vyprovodila ze dveří.

S prásknutím jsem se přemístila a vešla do domu.

Sirius už na mě čekal a hned jak jsem vešla, tak si mě vtáhl do náruče.

,,Takže už to víš?"zeptala jsem se, během vzlyků.

,,Ano, a moc mě to mrzí, ale alespoň nemusí prožívat tu válku."snažil se mě uklidnit.

Když viděl, že to nezabírá, jen mě odnesl na gauč a v jeho obětí jsem nakonec i usnula.

 
                      Vaše Barča❣

Story about Hogwarts[HP FF I.]Where stories live. Discover now