XXIX.

156 8 0
                                    

Nastal duben a s ním i teplejší počasí.

Ráno probíhalo, jako každé jiné.

Vstala jsem, nasnídala se a šla si zapnout televizi.

Chtě nechtě jsem pomyslela na pohřeb rodičů.

Vzpomněla jsem si na všechny ty lidi se zdrchánými a smutnými výrazy, dvě rakve před lavicemi, vykopanou jámu, náhrobek posetý květinami.

Už jsem se s tím docela smířila.

První týden jsem nechtěla nic jíst, protože jsem vůbec neměla chuť k jídlu.

Nakonec mě ale donutilo mé dítě, které by mohlo i zemřít.

Pořad v televizi jsem skoro nevnímala.

Jen jsem koukala do blba a byla zahloubaná ve svých myšlenkách.

Nakonec jsem vzala telefón a vytočila číslo do Jamesova a Lilyina bytu.

Lily to téměř hned zvedla.

,,Ahoj, tady Clary."pozdravila jsem.

,,Ahoj."odpověděla s úsměvem.

,,Tak co, už víte, jestli to bude holka nebo kluk?"zeptala se.

,,Se Siriusem jsme se dohodli, že se to dozvíme až u porodu."odpověděla jsem.

,,Ale já mám zprávu.Budu mít dvojčata, kluka a holku."nadšeně řekla.

Dál potom vykládala o vybavení a tak dále.

Takhle jsme si povídaly asi dvě hodiny.

Nakonec jsem zavěsila, stoupla si za plotnu a začala vařit.

Dovařila jsem a nechala to na lince chvíli vychladnout.

Vznikly z toho zapečené těstoviny s uzeným masem.

Těšila jsem se, až zasedneme se Siriusem ke stolu s obědem, on my bude říkat, co se stalo v práci a já mu budu vykládat, co jsem dnes dělala.

Nad tou představou jsem se usmála.

Vzala jsem si knihu a začala ji číst.

Najednou se mi na kalhotech začala dělat mokrá skvrna.

Praskla mi voda!!panikařila jsem.

Zrovna teď, když jsem sama doma pomyslela jsem si ironicky.

Rychle jsem poslala patrona se vzkazem Siriusovi.

Rychle jsem se dobelhala před dům, odkud jsem se přemýstila do vstupní haly nemocnice u Svatého munga.

Předběhla jsem řadu a octla se před recepční.

,,Paní, prosím vás vraťte se na konec fronty a vyčkejte jako ostatní."sdělila mi rozmrzelým tónem.

,,Ale mně praskla plodová voda, nejspíš za chvíli budu rodit."sdělila jsem podrážděně a začala se mě zmocňovat panika.

,,Hmm...tak běžte do ordinace číslo osm."sdělila mi a věnovala mi napůl omluvný a napůl starostlivý pohled.

Jen jsem zamumlala nějaká slova díků a už jsem šla jsem směrem k ordinaci.

Neklepala jsem a doslova jsem tam vpadla.

Kouzelník se na mě otočil a chvíli vypadal, jako by na mě chtěl křičet, ale když si všiml měho výrazu rychle se zeptal ,,Co se stalo?"

,,Asi před patnácti minutami mi praskla plodová voda.Nejspíš budu brzo rodit."rychle jsem mu sdělila.

Pokynutím mě pobídl, abych si lehla na lůžko a on začal dělat nějaká kouzla.

Když byl hotov podíval se na mě.

,,Tak paní Blacková, všechno proběhlo, tak jak má, teď už jen musíme počkat a dítě se už samo dostane na zpět."řekl s úsměvem.

Jen jsem kývla, ale v tu chvíli mi začalo kontrakce a já jsem jen sykla a kousla se do rtu.

Za chvíli jsem v puse ucítila pachuť krve.

Asi jsem si prokousla ret, tak to mi tak ještě scházelo.

Zrovna jsem vydýchával kontrakci, když se dveře prudce otevřeli a dovnitř vletěl Sirius.

Vlasy měl poházené na všechny strany, oblečení celé zmuchlané a těžce oddechval.

Asi musel běžet.

Rychlým krokem se octl u mé postele a pevně mě uchopil za ruku.

,,Tak co, jak ti je?Nemám ti něco přinést?"ptal se starostlivě.

,,No...kontrakce dost bolí, jinak je to celkem v pohodě.A kdybys byl tak hodnej, tak by se mi docela hodila sklenice vody."řekla jsem mu.

Odběhl a za pár minut se vrátil i se sklenicí v ruce.

Měla jsem hroznou žízeň, takže jsem vypila půlku z celé sklenice najednou.

Stejně to pokračovala do večera, pak i v noci, a nepřestalo to ani 1.května v deset hodin ráno.

Kontrakce jsem měla čím dál častěji a pokáždé jsem Siriusovi skoro rozdrtila ruku.

Konečně v poledne na pokoj přišli nějací zdravotníci a shromáždili se kolem mé postele.

,,Paní Blacková, ještě jednou zatlačte a vaše dítě už bude na světě."sdělil mi jeden z nich.

Uběhlo asi pět minut a já vyčerpaná ležela na svém lůžku.

,,Gratulujeme vám, máte holčičku.Jaké jméno jí dáte?"zeptala se pak jedna lékouzelnice, když v rukou chovala naší dcerku.

,,Bude to Elisabeth Emma Blacková."řekli jsme se Siriusem současně.

,,Chcete si jí pochovat?"zeptala se.

Kývla jsem a poprvé jsem si mohla svou dcerku vzít do náruče.

Koutky úst se mi zvedly do širokého úsměvu.

Na chvíli jsem ji předala Siriusovi a ten se na ni stejně jako já láskyplně díval.

..........

,,Můžu si jí pochovat?"zeptala se Lily, hned jak přišli s Jamesem na pokoj.

Byl den po mém porodu a já jsem stále pro jistotu ležela na pokoji.

Podala jsem Lily svou holčičku.

,,A jak se teda jmenuje?"zeptal se James se zájmem přitom, co mě objímal.

,,Jmenuje se Elizabeth Emma Blacková."řekla jsem s úsměvem.

Jak v Lilyině, tak v Jamesově tváři se zračilo pochopení.

Já jsem si od Lily vzala Elizabeth zpět a pomyslela jsem na to, že jsme konečně kompletní rodina.

                      Vaše Baruška💟

Story about Hogwarts[HP FF I.]Where stories live. Discover now