IV.

481 19 0
                                    

Budík mě probudil v šest ráno.

Šla jsem do koupelny, kde jsem provedla ranní hygienu.

Nakoukla jsem do Jamesova pokoje, ale ten ještě pravidelně oddechoval.

,,Vstávej!"zakřičela jsem z plných plic.

Rychle se vyšvihl do sedu, a díval se co se děje.

,,Musela jsem tě vzbudit.Jinak bys zaspal."řekla jsem mu, ale přitom jsem zadržovala smích.

Už mi chtěl něco říct, ale já rychle vběhla do pokoje, a zamkla si tam dveře.

Došla jsem ma snídani.

,,Dobré ráno Clary!"zvolala matka a otec unisono.

Taky jsem pozdravila a šla sednout ke stolu.

...........

Byli jsme dole v předsíni a chystali jsme se na přemístění.

Za chvíli se dostavil mně už celkem známý pocit a objevili jsme se na londýnském nádraží.

,,Teď budeme muset proběhnou tamtou přepážkou."instruoval mě nebelvír a při tom ukazoval na přepážku.

Rozběhla jsem se a tlačila před sebou kufr i se svou sovou Orionem.

Celý den, kdy jsme přišli z Příčné jsem přemýšlela, jaké jméno bych mu měla dát.

Nástupiště bylo přímo úchvatné.

Dominantou byla obrovská červená lokomotiva.

Bylo tu slyšet houkání sov, mňoukání koček a rodičů, jak ještě svým dětem dávají poslední rady a kázání, jak se mají chovat.

,,Takže Jamesi, chovej se ke Clary slušně a nevyváděj žádné blbosti.Pořádně se uč a ať mi hned dneska nepřijde sova, ža jsi ve vlaku něco vyvedl.
Clary, doufám, že se ti v Bradavicích bude líbit, a pošli mi sovu, abych věděla, do jaké koleje tě zařadili."řekla nám mamka.

Naposledy jsme se rozlučili a hned  poté, co jsme si uklidili kufry, jsme šli hledat volné kupé.

Asi v polovině vlaku jsme jedno našli.

,,Tak já asi půjdu a najdu si nějaké jiné."oznámila jsem Jamesovi.

,,Nesmysl, můžeš zůstat s námi."řekl James nesmlouvaně.

Přikývla jsem a sedla jsem si naproti němu k oknu.

Za chvíli přišel první z jeho kamarádů.

,,Ahoj Jamesi a ...?"zarazil se Remus.

,,Ahoj já jsem Clary Potterová"představila jsem se.

,,Potterová?!"divil se.

V tu chvíli se dveře kupé otevřely po druhé a přišel poslední chlapec.

,,Ahoj"pozdravil chlapec.

,,Já jsem Sirius, a kdo jsi ty?"otázal se mě Sirius.

,,Já jsem Clary Potterová."odpověděla jsem na nebelvírovu otázku.

Sirius i Remus se na mě dívali s otevřenou pusou.

,,Jsem Jamesovo ztracená sestra.Žila jsem u mudlů  v sirotčincj a vůbec jsem nevěděla, že nějaká kouzla existují.Brumbál mě přivedl k Potterovým a oni mě doučili všechny kouzla, co jste probírali v předchozích ročnících."dopověděla jsem svůj zkrácený příběh.

,,Takže s námi budeš chodit do Bradavic!"rozzářil se Sirius.

Všichni jsme se zasmáli jeho nadšení.

,,Tak, a teď mi povězte o Bradavicích úplně všechno!"řekla jsem jim.

Celou cestu jsme si povídali o všem možném.

,,Už vidím Bradavice!"vykřikla jsem a přilepila obličej ke sklu.

Vystoupili jsme z vlaku a já uviděla obrovského muže, který připomínal obra, kluci mi o něm řekli, že se jmenuje Hagrid.

Svolával všechny prváky k lodičkám.

,,Ehm...dobrý den, já jsem tu nová.Jmenuju se Clary Potterová."řekla jsem Hagridovi nervózně.

,,Ano ovšem.Brumbál říkal, že máš jet na loďkách a prvákama."odpověděl mi Hagrid hlubokým hlasem.

Nasedla jsem do loďky ještě s jednou dívkou, jejíž jméno bylo Sarah.

A pak se mi konečně naskytl pohled na ten majestátný hrad.

Byl obrovský a nádherný.

Ještě nikdy v životě jsem nic podobného neviděla.

Dojeli jsme ke břehu a zrychleným krokem jsme začali vycházet schody k hradu.

Bránu nám otevřela nějaká přísně vyhlížející profesorka.

Domnívala jsem se, že se jmenuje Mc.gonagallová.

Hned vzápětí mi to potvrdila, když se všem představila.

,,Slečno Potterová, vy půjdete první."oznámila mi profesorka.

,,Tak jdeme!"zavelela profesorka Mc.gonagallová.

Všichni se váhavým krokem rozešli směrem do síně.

Když jsme vešli, cítila jsem na sobě pohledy asi poloviny lidí z Velké síně.

Nebyli zvyklí, aby do Bradavic nastoupil někdo starší jedenácti let.

Na stoličce seděl moudrý klobouk.

Začal zpívat nějakou píseň, a když ji dozpíval, zase ztichl.

,,Clary Potterová!"zvolala náhle profesorka.

Rozešla jsem se ke stoličce a nasadila jsem si klobouk na hlavu.

,,Hmm...další z rodiny Potterů.Kam tě mám ale zařadit.Máš vlohy hned pro dvě koleje.Ale myslím, že to bude...
NEBELVÍR!poslední slovo vykřikl nahlas.

Hned na to se od nebelvírského stolu ozval ohlušující potlesk.

Posadila jsem se vedle Jamese naproti Remusovi.

Když skončilo zařazování, Brumbál tleskl rukama a na všech stolech se objevilo jídlo.

Nandala jsem si rýži s nějakou omáčkou a začala jíst.

Po hlavních chodech se objevili ještě dezerty.

Nevěděla jsem, co si mám vzít, tak jsem se snažila si dát od každého něco.

Brumbál řekl ještě pár slov a poté nás všechny poslal spát.

Došli jsme sedmého patra a zůstali stát před nějakým obrazem.

Jeden prefekt řekl heslo, obraz se odklonil a všichni se začali hrnout dovnitř.

Společenská místnost byla velice útulná a v krbu plápolal oheň.

Vyšla jsem schody a hledala jsem své jméno napsané na dveřích.

Konečně jsem ho našla a byly tam připsané ještě Lily Evansová, Emma Smithová a Sarah Graceová.

,,Ahoj."pozdravila jsem holky, které už seděly na svých postelích.

Pozdrav mi opětovaly a přestavily jsme se.

Byly jsme unavené a tak jsme si řekly, že si o sobě něco víc řekneme až ráno.

Usínala jsem s pocitem štěstí.

Všechny její spolubydlící až na Lily jsem si vymyslela.
Jinak doufám, že se vám příběh líbí a budu ráda za všechny komentáře.

                  Vaše Barča💗

Story about Hogwarts[HP FF I.]Where stories live. Discover now