56. Kapitola

2K 252 98
                                    

Namjoon se ušklíbl a pomalu se rozeběhl k posteli, na kterou skočil. Spadl tak na Jungkooka, který stále byl na Jinovi a tím ho donutil prudce vydechnout. Za vteřinu se ozvalo hlasité prasknutí a chlapci se mírně propadli k podlaze. 

„Oh, to... to jsem nebyl já," vyhrkl Namjoon a rychle se zvedl. Jungkook ho následoval a nakonec vyšel z postele i Jin, který si ten 'výtvor' prohlédl. „J-já... koupím novou-"

„Kurva, Joone," vzdychl podrážděně Jin a chytil Namjoona za ucho. Druhou rukou ukázal na postel a rychle vzal bačkoru, kterou ho praštil jako nějaká babička z animovaných filmů. [jako dceruška Babi Coco z pohádky Coco c:]

Namjoon křečovitě zavřel oči a snažil se ubránit před hrozivým Jinem s bačkorou v ruce, ale stejně si nechal dát pár pohlavků a ran bačkorou. Jungkook je všechny pouze pozoroval s mírným úsměvem, ale když jeho pohled padl na postel, tak si povzdechl. 

„Takhle tu postel nerozjebali, ani když spolu chrápali ti dva!" vyjekl Jin a ukázal na králíčka, který sklopil ouška. „Ihned teď pojedeš koupit novou postel a ať je do zítřka tady."

Namjoon přikývl a tiše se omluvil s úsměvem na tváři. Sklonil se k němu a políbil ho na tvář. „Jsi roztomilý, když mi rozkazuješ a jsi naštvaný."

Jin ho praštil a vyhnal ven, aby už zařídil novou postel, jelikož v téhle Jungkook rozhodně spát nemohl. 

„Hyung pomůžeš mi s pokojem pro hosty? Budu tam dnes spát," poprosil Jungkook a Jin zakroutil hlavou.

„Jsem hrozně unavený... co si dát něco k jídlu a jít se dívat na film?" navrhl a pokývl do kuchyně. Mladší tedy přikývl, navečeřel se s ním a nakonec s ním skončil v posteli s notebookem na stehnech.

Jungkook si opíral hlavu o Jinovo široké rameno a klopil ouška, aby to nijak nevadilo při sledování filmu. Oba dva se občas zasmáli nebo okomentovali část filmu, ve které se stalo něco až moc předvídatelného. 

Nakonec po filmu nastalo ticho. Jungkook se stále lepil na Jina, jelikož se díky němu cítil v bezpečí a klidně dýchal. Starší se jen usmíval nad tím, jak se Jungkook chová, jelikož mu to připomínalo staré časy.

„Jin-hyung, vyprávěj mi něco," zašeptal Jungkook s mírným úsměvem na rtech. Oslovený se zasmál a zamyslel. 

„Pamatuješ si, jak jsme byli u moře a Namjoon pořád chytal ty malé potvory? Krabi hnusní... potom mi je dával do oblečení a ty ses s ním pokaždé spolčil proti mně," zasmál se tiše, když příjemně vzpomínal na dny, kdy jejich rodina začínala, „bylo ti jenom sedm, ale myslím si, že si to pamatuješ. V tu noc tam byla bouřka a ty ses schovával pod mojí a Namjoonovo dekou."

„To si pamatuju. Byl jsem vyděšený k smrti," zamumlal Jungkook se skousnutým rtem, „a ty taky, protože jsem tě v tu dobu kousl do ruky, kterou si mě hladil ve vlasech."

„Do tvých osmi jsi strašně kousal. Kdykoliv se ti něco nelíbilo, nafoukl jsi tváře, sklopil ouška a kousl si mě."

„Musel jsem potom nosit ten divnej plast na zubech," zamrmlal naštvaně králíček a Jin přikývl. Potom natáhl ruku a ukázal mu místo na jeho předloktí, kde šel vidět vybledlý otisk zubů.

„Přesně proto jsi měl ten 'divnej plast'."

Jungkook se zasmál a pokrčil rameny. „Jen jsem se bál..."

„Já taky, každou chvílí jsem si myslel, že mě sežere-"

„Kde je Taehyung...?" přerušil ho tichým hlasem Jungkook. Skousl si ret, když moc dobře věděl, že ho Taehyung uklidňoval a po jeho probuzení byl pryč. 

„Řekl, že si musí něco zařídit a uvidíte se zítra ve škole. Když už je řeč o škole, jsou poslední dny a neučíte se... napadlo mě, pokud nechceš zůstat raději doma," zamumlal Jin. Jungkook zakroutil hlavou a povzdechl si.

„Opravdu chci vidět Taehyunga... takže do školy půjdu," rozhodl se. Zavřel oči a dlouze si zívl.

„Jsem opravdu rád, že máš Taehyunga. Na začátku roku jsi byl strašně vyděšený, ale on tě posílil. Máš důvod, proč jít do školy a to mě opravdu těší. I důvod, proč se usmívat," uchechtl se Jin a jemně pokýval hlavou, „což chápu. Já školu nenáviděl, ale když jsem z chemie propadal, tak mi Namjoon ukázal díky doučování jiný způsob chemie."

Chvilku bylo ticho, než se Jin tiše zasmál a dodal: „Tohle byl dobrý vtip."

A opět nastalo ticho. Jin se zamračil a podíval se na Jungkooka, který měl pootevřené rty a klidně spal. Ihned se staršímu na tváři objevil upřímný úsměv. 

„Dobrou noc," zašeptal a políbil králíčka na čelo. Oba dva se přikryl dekou a chtěl akorát zavřít oči, ale do místnosti vešel Namjoon. 

Jin ho ihned umlčel, když chtěl něco říct. Namjoon chápavě přikývl a ukázal na květiny v ruce. 

„Omlouvám se... za tu postel," omluvil se tiše a květiny dal do vázy, kterou přinesl společně s květinami. Jin se jen usmál a mávl rukou. 

Po rychlém převlečení se Namjoon doplazil do jejich postele, kde si lehl na opačnou stranu než Jin, aby mohl Jungkook spát přesně mezi nimi, jako tomu bylo, když byl Jungkook malý.

----

No páni, já napsala kapitolu odpoledne :') No, schyluje se k večeru, ale shh ((: 

Jsem překvapená. Příběh má už 7k komentářů a o můj bože, překonáme počet komentářů na všech mých povídek (nejspíš). Chybí cca 500 komentářů, ale mám pocit, že to zvládnete, když už jste opravdu hodně aktivní, za což vám moc děkuji <3

Přeji krásný nedělní večer (ačkoli jsem si dnes 2x kontrolovala mobil, pokud ho mám správně, protože jsem si byla 100% jistá, že je pondělí c:)

Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]Where stories live. Discover now