Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Seděl vedle mě už několik dlouhých hodin, nechápal jsem tomu, na jeho místě bych už dávno odešel. Mluvil na mě, ale já mu nevěnoval pozornost. Byl jsem moc vyčerpaný na mluvení, ale věděl jsem, že by bylo z mé strany opravdu nevhodné, kdybych usnul.
Opět jsem musel zatřást ouškem, když si pšiknul, znělo to roztomile, ale cítil jsem se trochu provinile, jelikož nejspíše nachladnul kvůli mně. Mohl už být dávno doma a neztrácet čas s pouliční kočkou.
Zimní noc byla neskutečně ledová, možná jsem to vnímal více intenzivně, protože většinu času jsem spal a tak tolik nevnímal chlad. Třásl jsem se zimou, což upoutalo jeho pozornost.
,,Už dost, prcku."
Pomalu jsem se na něho podíval, zrovna se postavil a přiblížil se ke mně mnohem víc. Jindy bych se možná i vzdálil, ale věděl jsem, že pokud se pohnu, tak ztratím to teplo, které jsem si nyní držel.
Huňatou deku uchopil do své pravé ruky a více mě do ní zabalil, musel jsem vypadat jako roláda, jelikož jsem měl venku pouze ouška a ocásek.
Lekl jsem se když mě nadzvedl, ocitl jsem se v jeho náruči a než bych ze sebe stihl vyklopit jedinou větu, tak se rozešel po již prázdné ulici.
,,Pusť mě." zašeptám
On mi ovšem nevěnoval pozornost. Tohle jsem na lidech nesnášel, ovládají hybridy a dělají si s námi, co jenom chtějí, i přes protesty. Pevně mě držel na zádech a levou rukou kolem noh, abych měl stabilitu. Najednou svůj stisk zmírnil a levou ruku dál zcela pryč.
Deku mi u tváří urovnal, aby se mi mohl podívat do očí, když jsem měl hlavu opět venku, tak svou ruku vrátil k mým nohám, aby mě mohl držet jako předtím.
,,Nenechám tě venku, potřebuješ do tepla, koťátko." odpoví
Vsadil bych se, že jsem na několik minut usnul, rozlepil jsem oční víčka až ve chvíli, kdy se mé tělo uvolnilo nad návalem tepla. Celou dobu mě nesl, takže musel být nejspíše vyčerpaný, ale ani teď mě nepouštěl a vydal se po svém bytě někam nahoru.
Po chvilce mě opatrně položil na kraj vany, začal napouštět vodu a věnoval mi milý úsměv, než odešel. Sledoval jsem mramorové kachličky na zemi, spatřil jsem v nich můj vlastní odraz. Vypadal jsem prostě příšerně, takže jsem zrak opět zvedl nahoru ve chvíli, kdy se tu zase objevil.
Oblečení položil na pračku a čistý ručník pověsil na háček, vedle toho svého. Pravou rukou zkontroloval teplotu vody a poté, co usoudil, že je to nejspíše v pořádku, tak ustoupil a pomalu mi sundal deku.
,,Máš rád pěnu?" optá se
Zatřásl jsem s ouškem a chvilku přemýšlel. Můj mozek nefungoval úplně rychle, takže mi až po delší době došlo, na co se vlastně ptal. Pomalu jsem kývl.
