Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Po týdnu se můj čich vrátil do normálu, všechno mi najednou připadalo tak atypické. Mohl jsem vnímat vůně v mém pokojíčku, orchidej, která byla na parapetu nebo také čerstvě vyprané prádlo.
Pro někoho to jsou maličkosti, ale měl jsem z toho neskutečnou radost, ale uvědomil jsem si, že za mým štěstím přeci jenom stojí něco jiného.
Konečně ucítím, jak voní Jungkook.
Pomalu jsem otevřel dveře a po schodech sešel dolů do předsíně. Vzduchem se nesla aróma domácího jídla, blížil se čas oběda a Jungkook měl v oblibě vařit každý den.
Potichu jsem vstoupil do kuchyně, usmál jsem se, když jsem ho spatřil u kuchyňské linky, kde zrovna krájel zeleninu a přitom si pozpěvoval. Přistoupil jsem přímo k němu a svou hlavu položil na jeho rameno.
,,Proboha."
Cukne sebou a ustoupí o pár kroku. Jeho výraz byl vyděšený, ale po chvilce se uklidnil, nůž odložil na prkénko a utřel si ruce do utěrky.
,,Chodíš jako duch, prcku."
Nechtěl jsem ho vyděsit, ale má pravdu, říkali mi to už když jsem byl malý. Omluvně jsem se na něho podíval, ale nevypadal nějak rozzuřeně, vlastně jsem ho nikdy neviděl naštvaného, ale možná to je kvůli tomu, že jsem u něj ani ne dva týdny.
,,Všechno v pořádku? Mám ti udělat kakao?" optá se
Nejspíše byl překvapený, že jsem opustil svůj dočasný pokoj. Nechodil jsem moc často po domě, vždy jsem čekal až za mnou Jungkook přijde sám.
Zakroutil jsem hlavou a přistoupil k němu trochu blíže, ale bohužel jsem neměl možnost cítit jeho vůni z téhle dálky. Jemně nadzvedl obočí a nechápavě se na mě díval.
,,Copak koťátko?"
Stále jsem nedokázal zklidnit hoření v mých tvářích, když mě takhle oslovil. Nevěděl jsem, co mám dělat, nechci, aby o mně myslel něco špatného, kdyby zjistil o co se snažím.
Sklopil jsem ouška a ocas si obmotal kolem své pravé nohy.
,,Mohu tě obejmout?" optám se
Styděl jsem se za tuhle otázku, ale už ji bohužel nemohu vzít zpět. Jeho tmavě hnědý oči mě bez mrknutí pozorovaly, byl překvapený, ale to já též.
Mlčky ke mně přistoupil, ale stále nepřerušil oční kontakt, což mi v tuhle chvíli vůbec nepomáhalo. Nerozuměl jsem tomu, už jsem se několikrát objímal s lidmi, Yoongiho jsem dokázal obejmout sám od sebe bez ostychu, tak proč mě to u Jungkooka znervózňuje? Svou pravou ruku dal kolem mého pasu a já musel nasucho polknout.
Natočil svou hlavu lehce do strany a vykouzlil svůj typický, sebevědomý úsměv.
,,Nevypadá to, že o to stojíš, koťátko."
Cítil jsem, že mé tváře nabírají opět červenou barvu. Odstranil jsem mezi námi tu mezeru a své ruce mu obmotal kolem zad. Hlavu jsem schoval do ohybu jeho krku a ouška raději ještě více sklopil, abych ho náhodou nešimral.
Zhluboka jsem nasál jeho vůni a okamžitě přivřel oči, voněl strašně krásně. Cítil jsem z jeho voňavky bergamot a citron s jemným kořenitým nádechem. V pozadí jsem také poznal vanilku, což mě nepřekvapuje, protože jeho oblíbený sprchový gel nese právě tuhle vůni, kdyby to k jeho pokožce zkrátka patřilo.
Vnímal jsem jeho hlazení na mém boku a po chvilce svou levou ruku zapletl do mých vlasů a něžně vískal. V mém těle se rozlehl příjemný pocit klidu a ač nerad, tak jsem se po chvilce odtáhl, nebyl jsem si totiž jistý, zda mu to nevadí.
Obdařil mě krásným úsměvem a mé srdce se rozbušilo ještě více.
〄
Zdravím sluníčka 🖤
Dneska kratší díl, ale příští bude opět delší, oslavíme Vánoce společně trochu dříve, takže snad se mi podaří vám naladit správnou atmosféru 🖤
