9

1.7K 57 15
                                    

Druhý den ráno jsem se vzbudila a Daphne byla už také vzhůru. Šla jsem do koupelny, tam jsem se osprchovala a udělala si ranní hygienu, oblékla se a mohla vyrazit do velké síně na snídani.

Stále jsem přemýšlela nad svou matkou. Jak je možné že se vzdala čisté krve a vzala si mudlu? A má s ním dítě? A proč ji pak vlastně ,uvěznili,? Nechápu to. Potřebuju zjistit víc.

Přišla ke svému kolejnimu stolu a rozhlédla se, moc lidí tu nebylo a ani tu nebyl ten dotyčný blonďatý chlapec, kterého se snažila vyhledat.

Po snídani se vydala do pokoje pro věci a šla na hodinu jasnovidectví.
Profesorka Trelawneyová jako vždy každému předpovídala smrt. Prostě klasická nudná hodina jasnovidectví.

Jako další hodinu měla přeměňování s profesorkou McGonagallovou. Sedla si vedle Daphné, jinde volno nebylo.

Asi v půlce hodiny mi na stůl přiletěla vlaštovka, neměla jsem tušení od koho je, tak jsem se podívala směrem od kud přiletěla. No jasně, Malfoy. Lišácky se na mě ušklíbl a já se nad tím musela usmát. Rozdělala jsem vlaštovku a přečetla si ji.

Přijď večer v 10 hodin na Astonomickou věž. ;)

Musela jsem se nad tím usmát znovu. Ale tak proč ne. Podívala se jeho směrem a souhlasně kýval hlavou.

Celkem jsem se i těšila a pokaždé, když se na něco těším, den utíká strašně pomalu.

Teď už jsem seděla na večeři a vyhlížela toho roztomile krásného blonďáčka. Teda co? No to je radši jedno. Opět jsem ho nemohla najít, Tak jsem se najedla a odešla do sklepení. Přišla jsem do společenky, ale tam nikdo nebyl tak jsem šla do pokoje se připravit.

,,Ty někam jdeš?" Zeptala se Daphne.

,,No..možná?"

,,No povídej, Kdo je ten šťastlivec."

,,Malfoy."

,,Fakt? A kam jdete?"

,,Pozval mě na astronomickou věž."

,,A v kolik?"

,,V 10."

,,Noo tak to bys měla pohnout je třičtvrtě." Zasmála se, řekla bych že až zlomyslně.

,,No joo ... Tak já jdu, ahoj."

Rychle jsem vyšla z pokoje a hned na to i ze společenky. Běžela jsem přes celý hrad v uplých černých šatech těsně nad kolena a své dlouhé tmavě hnědé až černé vlasy jsem měla lehce natočené.

Vycházela jsem posledních pár schodů a už jsem viděla v září měsíce ty blonďaté až platinově bílé vlasy. Stál tam opřený o zábradlí a na sobě měl černý oblek.

Hned co slyšel mé kroky, otočil se na mě a na tváři mu tančil krásný úsměv.

,,Ahoj"

,,Ahoj, vypadáš nádherně."

,,Děkuji, taky nejseš k zahození." Poškádlila jsem ho a on udělal uraženého.Dlouho mu to ale nevydrželo a oba jsme se začali smát.

Přišla jsem blíž k zábradlí, stoupla si vedle něj.

,,Krásná noc, že ano."

,,Krásná, jako ty." Řekl, díval se mi přímo do očí a začal se pomalu přibližovat. Při tom pohledem přeskakoval z mých očí na mé rty a zpět. Kousla jsem se do spodního rtu, lehce se usmál a pak mě políbil. Ruce jsem mu položila na krk a on ty své dal na mé boky.

Líbali jsme se.

Když nám došel vzduch odtáhli jsme se od sebe. Podívala jsem se mu do jeho bouřkově šedo-modrých očí a on zas do mých oříškově hnědo-šedých. Nadchla jsem se že něco řeknu, ale Draco mě předběhl.

,,Asi jsem se do tebe zamiloval." Musela jsem se nad tou vědou usmát.

,,Taky jsem se do tebe ,asi, zamilovala." Řekla jsem a zdůraznila to asi s lehkým smíchem v hlase.

,,Takže, budeš se mnou chodit?"

,,Moc ráda."

Oba jsme se usmáli a ještě jednou se políbili. Pak se jen posadili na zem a užívali si přítomnost toho druhého. Seděli jsme tam dlouho a pozorovaly hvězdy. Měla jsem o něj opřenou hlavu a pomalu se mi začínaly zavírat oči. Pak jsem upadla do říše snů.

~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~

Nová kapitola je na světě, Co na ní říkáte a jak se vám líbí? Já jsem upřímně spokojená.

~Barča

Raddlová? [Harry Potter FF cz]✔Where stories live. Discover now