Část 26

3.9K 116 18
                                    

Dominik mě, předtím než jsme vešli do studia, chytl za ruku. Se zdvyženým obočím jsem se podívala na naše sepojené ruce. ,,Budou tam i kluci, co tě neznají, tak aby jim bylo hned jasné, že se mají držet dál." vysvětlil mi.

,,Ježiš, jsi tak majetnický." vydechla jsem otráveně.

,,A ty zase zasraně dobrá v kouření." vyplázl na mě jazyk, strhl si mě na sebe a zmáčkl mi zadek. ,,To jak jsi mi tím jazykem..."

,,Bože nemluv o tom." zaúpěla jsem a zabořila mu hlavu do hrudi. ,,Stydím se."

,,Když to děláš, nevypadáš, že by ses styděla." zakroutil hlavou a líbl mě letmo na rty.

,,To je totiž úplně jiná Laura, taková ta bad." zasmála jsem se, zase mě vzal za ruku a pomalu jsme šli ke studiu. ,,Ne tenhle andílek." ukázala jsem na sebe.

,,Miluju tvoje obě já."

,,Cože?"

,,Co?" nechápal, co myslím.

,,Řekl jsi, že miluješ..."

,,Jo, miluju." usmál se. Vzal za kliku od studia. Bylo tam tak 20 kluků a mísil se tam smrad cigaret, trávy, alkoholu a různých klučičích voňavek. ,,Zdaaaaar." vykřikl, když jsme vstoupili dovnitř. Se všema si začal kamarádsky plácat a objímat se.

,,Tohle je Laura." představil mě klukům, které jsem ještě neviděla. Jména jsem bohužel po pár vteřinách zapomněla. S ostatními jsem se na přivítanou objala. Byli tam snad všichni, dokonce i Calin, kterého bych tu nečekala. Když jsem šla k Hasanovi, ublíženě se na mě podíval a sedl si k počítači. Nasadil si sluchátka a hleděl do monitoru.

,,Můžem si promluvit?" promluvila jsem na něj, když jsem si vedle něho stoupla. Ignor. Poklepala jsem mu na rameno. Obrátil na mě svůj pohled a sundal si sluchátka.

,,Chceš něco?" prskl.

,,Ptala jsem se, jestli si můžem promluvit."

,,Mluv." opřel se o opěradlo počítačového křesla a civěl na mě. Už jen z jeho pohledu šlo vycítit, jak mnou pohrdá.

,,Můžem někde osamotě?" snažila jsem se ještě pořád znít mile, i když mě jeho chování neskutečně vytáčelo.

,,A to tě tvůj kluk se mnou někam ,,osamotě" pustí?" zeptal se ironicky a u ,,osamotě" naznačil prsty uvozovky.

,,Nemám kluka." mrkla jsem na něj. ,,Prosím." naléhala jsem. S výdechem a znuděným protočením očí se zvedl a šel ven. Viktor si toho všiml a povzbudivě se na mě usmál.

,,Tak?" vybídl mě. ,,Povídej." řekl, když dosedl na zídku venku před studiem. Sedla jsem si vedle něj a houpala ve vzduchu nohama.

,,Potřebuju s tebou tohle celý vyřešit." začala jsem. ,,Bolí mě, jak se ke mně chováš. Chci s tebou být v pohodě."

,,Vážně, Lauro?" podíval se na mě zklamaně. ,,Takže tebe bolí, jak se k tobě chovám?" zeptal se ironicky. ,,Ty si ze mě očividně děláš prdel, dáváš mi planý naděje, namotáš mě a pak jsi s ním?" začal na mě zvyšovat hlas. ,,Jak se k tobě mám chovat?"

,,Pepo."

,,Ne teď mluvím já." přerušil mě rázně. ,,Jak by sis teda představovala, abych se k tobě choval?" rozhodil rukama. ,,Mám se přetvařovat a dělat, že jsem v pohodě?" zeptal se mě a čekal na odpověď. Neměla jsem co říct, sklopila jsem pohled a hleděla na ruce, které jsem měla propletené a položené na klíně. ,,Nejsem Nik, neumím se přetvařovat."

,,Jak to myslíš?" podívala jsem se mu do očí.

,,To poznáš sama." odpověděl mi neutrálně. Vytáhl si z krabičky cigaretu a zapálil si. Nabídl mi, ale zakroucením hlavy jsem odmítla.

,,Mrzí mě to." šeptla jsem.

,,I mě." souhlasil. ,,Budu se snažit nebýt nepříjemnej, když vás spolu uvidím."

,,Děkuju." usmála jsem se na něj vděčně. ,,Chci s tebou být v pohodě, rozumím si s tebou."

,,Tak proč sis dopíči vybrala jeho?" vykřikl najednou. ,,Co je na něm tak skvělýho?"

,,Na to ti nemám, co říct."

,,Každá si vždy vybere jeho..." řekl po chvilce ticha. ,,A každou vždycky podvede."

,,Hm."

,,I tebe podvede." řekl chladně, zašlápl cigaretu a šel zpět dovnitř. Ta věta se mi pořád ozývala v hlavě jako smyčka.

,,V pohodě?" vyrušil mě z přemýšlení Viktor. Přesunula jsem na něj pohled. Zapálil si cigaretu a přešlapoval na místě zimou.

,,Ani ne." přiznala jsem. ,,Ale to jsem mohla čekat."

,,Upřímně?"

,,Ano?"

,,Je dost těžký se do tebe nezakoukat na první pohled, aniž by tě člověk znal." zasmál se. Já s ním. ,,A jestli jsi mu dávala nějáky naděje."

,,Jsem blbá." zhodnotila jsem.

,,Nejseš, dej mu čas, bude v pohodě." mrkl na mě a potáhl si.

,,Můžu se tě na něco zeptat?"

,,Jasně." usmál se.

,,Podvede mě Nik?" podívala jsem se mu do očí a čekala na odpověď. Překvapila jsem ho mojí otázkou, chvilku mu totiž trvalo odpovědět.

,,Rád bych řekl, že ne." poškrábal se na zátylku. ,,Ale v životě nikomu nebyl věrnej. Každou povedl."

,,Tak díky." vydechla jsem. ,,To jsem asi v prdeli."

Viktor se uchechtl. ,,Pojď, jdem to zapít." řekl. Seskočila jsem ze zídky a on mě vzal kamarádsky kolem ramen. Ruku sundal, než jsme vešli dovnitř. Už to tam bylo docela rozjeté. Kluci si pouštěli nějaké beaty a občas do nich něco zarapovali. ,,Co budeš pít?" zeptal se mě Viktor.

,,Je mi to fuk." mykla jsem rameny. Vyřítil se vedle mě Nik. Už značně pod vlivem, něčeho. ,,Cos měl?" přeměřila jsem ho pohledem.

,,Jednu pilulku a trošinku Havany, mami." mrkl na mě a vtáhl si mě do objetí jak hadrovou panenku.

,,Už si prosím neber žádnou pilulku." vpila jsem se mu do očí a dala pusu na tvář.

,,Nedám." šeptl. ,,Miluju tě."

Podívala jsem se na něj a chtěla něco říct, ale došel Viktor s mým kelímkem. Napila jsem se. ,,Je to pěkně hnsuný." a silný. ,,Ale tohle přesně dnes potřebuju."

,,Jdem na to." zavelil Viktor. Kluci postupně začali nahrávat svoje části do písničky. Začínal Calin.

Poslouchala jsem text a při slovech v jeho části se mi vybavila moje noční můra z minulosti.

,,Jestli uvidím někoho se dotýkat tě, vyjdu z hlubin duše, kde je tma, abych mohl toho zkurvysyna rozmrdat."

Když to nahrával už po 3., protože se mu tam vždy něco nezdálo, musela jsem utéct pryč. Nemohla jsem to poslouchat.

Vypadni - ff Nik Tendo [CZ]Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum