Kapitola 2.4 - Matoucí kapky deště

2 1 0
                                    

     Cože? Zarazila jsem se po slovech, které jsem bohužel opravdu slyšela. On mi vážně řekl, že jsou moje zuby ošklivý? Nebo cože to..? S udiveným pokrčeným obočím jsem se radši zasmála a načala jiné téma. Šli jsme si sednout na lavičku za barák, kde jsme mimo jiné pili s Kirrou, Peterem a Jacobem v létě. A ano, je to ta lavička za Lukasovým domem. Pohledů do jeho okna jsem se občas nemohla ubránit, stejně jako pár zachycení Peterova balkonu. Z divných pocitů jsem se snažila vymanit neustálým žvaněním. Že je stydlivej měl fakt pravdu, kdybych nemluvila pořád jakoukoliv blbost, která mě napadne, tak je každou chvíli takové to trapné ticho. Díky mé šikovné záchraně, nebo-li mlení o sto šest, z toho bylo velmi dobré první osobní setkání.
     Když už bylo téměř tmavo, doprovodila jsem ho na zastávku. Jeho výmluva na bundu nebyla až takovou výmluvou, jelikož se v takovýchto pozdějších hodinách opravdu hodila. Ovšem já si jí v tom spěchu na zastávku nevzala, a tak mě jen obejmul a zahříval. Bylo to takové zvláštní, ale nestěžovala jsem si.
     Večer jsme opět zapli Skype a já přemýšlela, kdy a kam půjdeme příště.
S optáním se na další schůzku jsem neotálela. Ke štěstí se to Andy snažil naznačit také. Což já už bezpečně dopředu poznám. A tak jsem ho nechala se vyjádřit, když už do toho měl odvahu jít s tou svou stydlivostí. Tentokrát jsme měli jít na procházku k němu do menšího města. No, ona je to vesnice, ale na to vybavení, které tam mají je to spíše menší město. Už se stmívalo a on mě vedl na jakousi cestičku, co vedla vedle prázdného pole a temnějšího lesíka. Celou cestu jsem se smíchem situaci popisovala, že je to jako z porna, a že čekám na okamžik, kdy mě přepadne. Ne, to se nestalo.
     Když jsme se vraceli, začal mě chytat mrazivý pocit od kapek přicházejícího deště. Než jel autobus, usedli jsme na lavičku a psali si se Samem. Autobus jsme doběhli v poslední minutě a ve velkém slejváku jsme se rychle rozloučili a schoulená k zachycení tepla v autobuse jsem mu ještě mávala z okénka.

YestoryWhere stories live. Discover now