Kapitola 1.5 - Převášněné pocity

6 2 0
                                    

 Hned potom, co jsme Sofii barvitě vylíčili událost, jsme šli k Peterovi. Jelikož nikoho neměl doma, Kirra se Sofii sedly k jeho notebooku a k jeho doprošování jsem si já lehla vedle něj na jeho postel.
Na chvilku jsem se myšlenkami přenesla do představy, jaké by to bylo asi s Peterem. Ten o mě opravdu stojí, miluje mě. Podívala jsem se na něj, přímo do jeho čokoládových očí plných štěstí z mé přítomnosti. Usmíval se na mě. Oplatila jsem mu to mým úsměvem, a pomalu jsme se blížili rty blíž a blíž k sobě. Cítila jsem jak mu buší srdce tak moc, jako mě. Naše rty se střetly a začaly jsme se vášnivě líbat. Byl to nádherný pocit. V ten okamžik mi došlo, že i kamarád s výhodami by mi mohl pomoc zapomenout na Lukase. A opravdu tomu tak bylo. Začala jsem mít myšlenky na Petera. Začala jsem si všímat, jak nádherný pohled na něj je. Vnímala jsem jeho sladký úsměv, oči a všechno to krásný, co pro mě dělá. Byla jsem tolik šťastná. 

Po všemi vjemy vnímané pocity rozkoše jsme začali opět vnímat holky a rozhodli se jít ven za panelák. Jelikož jsem měla suprovou náladu a k tomu ráda fotím "profesionální" fotky, navrhla jsem, že bych mohla fotit zamilovanou dvojici. Protože Sofie neprojevila sebevětší zájem, hlásila se bez otázek Kirra a Peter byl jediný kluk, takže nebylo co řešit. Začala jsem jim doslova diktovat, jak se mají postavit a tak podobně. 

Po focení se začalo stmívat a tak jsme si šli vyfotit západ slunce hrající všemi hřejivými barvami. Od světle žluté po úžasně mystickou fialovou. Hned co se objevila tmavá obloha se každý vydal svým směrem k domovu.

YestoryWhere stories live. Discover now