18.

178 16 4
                                    

,,Avo, máme plán.." začne Tom. Vše jí vysvětlí, až na druhou část, samozřejmě.
,,Kdy?" zeptá se nás telepaticky.
,,To ještě nevíme." odpovím já.
,,Jen abych si to ujasnila, chystáte se zradit všechny vaše kamarády, jen aby jste zachránili samy sebe?" zeptá se nás.
,,Děláme to kvůli nim, ale aby to pochopili potřebujeme nějaký důkaz, který bychom jim dali. Seženeš nám to?" vysvětlím ji jak se věci mají.
,,Jo, můžu vám to dát až se rozhodnete pro akci." souhlasí po chvíli ticha.
,,Naoplátku, chci zpátky můj lék." protočím očima.
,,Samozřejmě, že chceš." řeknu.
,,Je hotovej, můžeš si ho vzít až dorazíte." dodám.
,,Dobře, až mi dáte znamení, můžeme být u vás do dvaceti minut." odsouhlasí.
,,Jen nečekejte moc dlouho. Aby pak nebylo pozdě." s tímhle se rozloučí.
,,Co?" zeptá se Addy, když jsme s Tomem dlouho ticho.
,,Detaily, detaily." řeknu jen, ona však pochopí a přikývne. Kdybych ji náš plán předtím neřekla, nejspíš by na mě koukala jak na blázna.

,,Hej." najdou nás konečně kluci. Jen se na ně pousměju.
,,Stojíte tu jako špioni, kteří plánujou jak nás všechny zabít!" zatřeme se mnou a s Tomem Minho. Nic neřeknu, protože není daleko od pravdy.
,,Jen se rozkoukáváme." vysvětlí Thomas.
,,Hm, hm." pokývá na nás hlavou.
,,Kde je Tess?" rozhlédne se Minho.
,,Šla zkontrolovat jak probíhá výroba léku. Za chvíli přijde." vysvělí Tom. Minho jen pokýve hlavou.
,,Už se těším až bude hotovej, dáme ho lidem a vrátíme se všichni domů!" zaraduje se Minho.
,,Chybí ti Brenda?" zeptám se. Přikývne.
,,Asi tak jako ti chybí TJ." přirovná.
,,Jo." pousměju se.

,,Hej, lidi!" dojde k nám konečně Tess. Všichni ji pozdravíme úsměvem.
,,Co se tu vybavujete! Pojďte tančit!" všichni kromě mě a Toma přikývnou.
,,Ne díky." řekne.
,,To si asi nechám ujít." řeknu zároveň s ním.
,,Vy dva!" ukáže na nás Tessa.
,,Víš, že mě to nebaví, Tess!" zaskučí Tom.
,,Na naší svatbě jsi tancoval!" podotkne.
,,Protože jsem neměl na výběr!" protestuje dál. Protočí očima a podívá se na mě.
,,Nemůžeš mě do ničeho nutit, mám deprese." nahodím vítězný výraz.
,,Ne." řekne jen a můj výraz opadne. Nic dalšího neřekne, jen se podívá ze mě na Tom, tam a zpět.
,,Něco se děje, že? Není to o tamcování." dojde jí. Přivře jí oči.
,,Tess." začne Addy, ale Tessa její ruku setřese.
,,Co se děje?" zeptá se.
,,Předtím jak Minho řekl, že se všichni vrátíme domů?" nadhodí Tom.
,,Ava Scarlett nenechá. Pokud jí nedáme lék, nemůže se s náma vrátit." zalže. Všichni se podívají na mě.
,,Dokáže najít váš ostrov, kdyby chtěla. Jen kvůli naší dohodě to neudělala. Když uteču a poruším naší dohodu, najde nás a ani nechci vědět co by udělala." skloním pohled k zemi. Newt se ke mě přiblíží a obejme mě. Obmotám své ruce kolem jeho trupu a užívám si tenhle pocit bezpečí.
,,Něco vymyslíme." dá mi pusu do vlasů. Jen přikývnu.
,,Vím, že nemáte náladu a teď už to i chápu, ale celej život se trápíte nad Avou, Zlosin, musíte taky trochu žít!" usměje se na nás Tess. Odtáhnu se trochu od Newta, abych na ní viděla. Thomas nakonec přikývne, chytí ji za ruku a všichni odejdou na taneční parket.
,,Sluší ti to." ozve se najednou Newt, vzhlédnu na něj a usměju se. Odtáhnu se a sundám si delší řetízek, na kterém mám prstýnek od Newta a flešku, na které jsou video záznamy z labyrintu. Ty na kterých je Newt a já. Ty, které se mi Zlosin pokusil vymazat, ale já si na ně nakonec vzpomněla.
,,Na." podám mu ho. Zvedne na mě obočí.
,,Chci, aby jsi to měl." natáhnu a zapnu mu ho kolem krku.
,,Scar, co je na té flešce?" zeptá se mě.
,,Pamatuješ jak mi na tebe Zlosin vymazal paměť?" připomenu mu. Jen přikývne.
,,Všechny video záznamy, na kterých jsi ty a já v labyrintu, plus nějaké dokumenty ze Zlosinu." přimhouří na mě oči.
,,Jestli tohle má být jiná verze toho dopisu, co jsi mi napsala, kdyby jsi umřela.." začne, já jen zavrtím hlavou.
,,Ne, jen.. nosila jsem to u sebe, abych tě aspoň nějakým způsobem měla na blízku. Teď jsi zpátky a už to nepotřebuju." usměju se na něj.
,,A proč mi vracíš i ten prsten?" zeptá se.
,,Jsou na něm souřadnice, vím že u tebe budou v bezpečí." usměju se.
,,Navíc, já je umím nazpaměť. A až se vrátíme na ostrov, můžeš mi ho zase vrátit." mrknu na něj. Udělá krok blíž.
,,To si piš, že ti ho vrátím, protože je tvůj!" skloní se a políbí mě.

Začne hrát pomalá písnička, odtáhnu se a podám Newtovi svou ruku.
,,Smím prosit?" zeptám se. Zasměje se a chytne mě za ní.

Vydáme se na taneční parket, otočím se na Newta. Obmotám si ruce kolem jeho krku, a on si mě zase přitáhne za pas.

Pohupujeme se do rytmu hudby. Na konci písničky ho chytnu za ruku a vydám se pryč z jídelny. Následuje mě. Jen co vyjdeme z jídelny, mě zastaví a otočí mě směrem k němu. Přitiskne své rty na ty mé. Přitiskne mě na stěnu za mnou. Zapletu si prsty do jeho vlasů a zatahám za ně. Usměje se do polibku a odtáhne se. Tentokrát vede on mě. Zajdeme do jeho pokoje, který zamkne.
Pro změnu ho na dveře přišpendlím já. Líbám ho jakoby to mělo být naposled. Začnu mu vyhrnovat triko a on se nebrání. Na moment se od něj odtáhnu, abych mu ho přetáhla přes hlavu. Když se tak stane, chytne mě jednou rukou za krkem a opět mě políbí. Druhou ruku položí kolem mého pasu a začne se mnou couvat k posteli.
Rozepne mé šaty, které spadnou na zem, využiju situace a shodím ho do postele. Stáhne mě však sebou. Sednu se na něj obkročmo a přesunu své polibky na jeho krk. Po chvíli mě chytne kolem pasu a přetočí pod něj. Proplete si se mnou prsty a podívá se mi do očí.
Usměje se na mě.
,,Co?" zeptám se nechápavě.
,,Scar..." vysloví mé jméno.
,,Vezmeš si mě?" zeptá se.

Destiny of oursWhere stories live. Discover now