24.

182 16 0
                                    

Přesunu se ke vchodu a nakouknu dovnitř. Tessy máma má přiložené ruce na ústech. Ještě že jsme je neodhalili dřív, teď musí dělat, že jí na Tesse a ostatních záleží.
,,Takže, která je ta šťastná, která si vzala mou prvorozenou dceru?" zeptá se.
,,Proč?" zeptá se Thomas. Ava po něm však hodí výraz aby mlčel.
,,Hm, nevadí, Newte." podívá se na něj. Zhrozím se při pohledu na jeho pohled.
,,Thomas mi sdělil, že tvoje druhá polovička zemřela." namíří zbraň na něj. Vstanu, ale Tay mě zastaví.
,,Tome?" podívá se na něj Newt.
,,Proto jsem přišel, měla zástavu srdce, snažili jsme se jí resuscitovat, ale..." sklopí pohled. Povzdechnu si, vidím jak to Newta ničí.
,,Nemám pro tebe jinou potřebu." pohodí rameny Ava.
,,Avo!" udělá krok vpřed Thomas.
,,Co chceš? Chceš ten lék?" zeptá se jí Thomas.
,,Ne, zničili jste můj život. Zničili jste vše na čem jsem 20 let pracovala." podívá se po něm.
,,Minho!" přejde k dalšímu chlapci.
,,Zajdi pro Addison a Stephana. Jestli se do 20ti minut nevrátíš, Newt zemře." Minho neváhá a vyběhne ven. Uhnu mu z cesty, aby mě netrefil, ale zastavím ho za ruku.
,,Panebože." řekne a stáhne si mě do objetí.
,,Pojď, něco mě napadlo." řeknu. Otočím se na Taye.
,,Jdi najít dvojčata a TJ. Přijďte na ošetřovnu hned na to." přikývne a odběhne směrem k pláži.

Minho vyběhne, ale já za nim popocházím, mám lehký pocit, že mi morfin vyprchal z těla. Zastaví se a pomůže mi.

Vejdeme na ošetřovnu. Stephan se zvedne s namířenou zbraní.
,,Ava je naživu. Nevím jak, ale musíš probudit Addy a jít s Minhem." složí zbraň a snaží se pobrat všechny informace.
,,Mimochodem, umřela jsem na zástavu srdce, resuscitovali jste mě, ale nezvládla jsem to. Poslal jsi Toma před 10 minutama, aby to řekl ostatním." dodám a jdu dozadu. Kam jinam schovat lék, než mezi ostatní léky.

Mám s ním však jiné plány. Mezitím, co se Minho s Addy a tátou vydají zpátky, já se dám do úpravy léku.

POHLED MINHA

Cestou podepírám Addy. Je ještě trochu mimo, ale začíná vnímat. Vrátíme se zpátky právě na čas.
,,Už jsem si doufala, že to nestihnete." řekne Ava. Dojdu s Addy k nim. Thomas si jí převezme a podepírá ji on.
,,Ty jsi snad nesmrtelná!" řekne první větu Addy, co se vzbudila.
,,Jo, to bych mohla říct i o vás třech. Ou, Scarlett už vlastně smrt dohnala. Konečně." podívá se na Newta, který hledí k zemi. Chtěl bych mu říct, že je Lett naživu, ale nemůžu. Aspoň ještě chvíli ne. Ať už dělá cokoliv, doufám, že si pospíší.

,,Takže, Addison, která je ta tvoje?" zeptá se jí Ava.
,,Promiň, mám nějakej výpadek paměti, potom, co mě někdo střelil." usměje se na ní ironicky Addy.
,,Myslíš si, že žertuju? Jestli mi to neřekneš, zabiju tady všechny do posledního a vás dva si nechám na konec!" naštve se.
V ten moment do místnosti vletí tři děti. Ava vystřelí, ale mine.
,,Mami, tati!" křiknou dvojčata a obejmou zezadu Tess a Toma. TJ obejme Newta. Všimnu si, že mu zastrčí zezadu kalhot zbraň. To nejspíš udělali i dvojčata.
,,Vy musíte být Stephan a Scarlett." uvědomí si Ava. Thomas s Tessou si stoupnou před ně. Ava se usměje a vzhlédne k nim.
,,Až vás zabiju, vezmu si dvojčata a TJ. Vymažu jim na vás paměť a konečně budu mít děti, které si zasloužím." řekne nahlas.
,,Ty si nezasloužíš děti." ozve se Lana. Ava namíří zbraň zpátky na Tessu.
,,To se ozvala ta pravá." podotkne Ava. V tomhle s ní musím souhlasit.
,,Vymněnili jste svoje děti za lék, jen aby jste zachránili sami sebe." řekne nahlas.
,,To není pravda, ukradla jsi je a nás zavřela aby jsme byli zticha." nahodí výmluvu Lana.
,,Dala jsem vaším dětem důkazy o tom co se stalo, můžeš přestat lhát." podotkne Ava. Ti, co o těch důkazech neví, se podívají na mě.
,,Je to pravda. Viděl jsem je. I Newt. Tessa a spoustu dalších." ozvu se.

Všichni rodiče vypadají překvapeně.
,,Dobře, je to pravda, ale to bylo před 20 lety. Byli jste výjimeční, všichni si zasloužili takovou šanci. Včetně nás, to neznamená, že vás nemilujeme." začne Jamie. Nakonec se podívá na Newta. Ten však stále zaraženě hledí k zemi.
,,Kde je máma?" zeptá se TJ. Vím, že ví že je naživu. Tohle by mu Scarlett nikdy neudělala, navíc řekla Tayovi aby je dovedl na ošetřovnu potom, co je najde. A ona byla na ošetřovně. Získává jen čas
,,Zase jsi bez rodičů, TJ." odbyde ho Ava.
,,Vždycky bude mít rodiče." zvedne hlavu Newt.
,,Tebe?" zeptá se Ava a začne se smát.
,,To jsi to ještě nepochopil, Newte?" namíří zbraň zpátky na něj.
,,Už jsi dávno mrtvej." řekne a následně vystřelí. Všechno se zpomalí. Natáhnu se po něm. On však odevzdaně zavře oči a čeká na nevyhnutelné.
Nic se však nestane. Kulka spadne na zem a všichni se za ní podívají. I Ava. Využiju situace a seberu jí zbraň. Ve stejnej moment vytáhne svou Tessa, Tom i Newt, který si uvědomil, že je naživu.
,,Co to..?" zvedne Ava nevěřícně pohled.
,,Prej jsi se po mě sháněla." upozorní na sebe Lett. Všichni se na ní otočí.
,,To ti to trvalo! Kde si frase byla!?" rozhodím rukama.
,,Procházela se po pláži... kde myslíš, že jsem asi frase byla, Minho?" zvedne na mě obočí.

POHLED SCARLETT

Si myslí, že jsem se flákala, zatím co oni tu byli pod výhružkou smrti? Moc kreditu mi nedává.
,,Scar..." udělá Newt nepatrný krok vpřed.
,,Thomas.." otočí se na mého bratra.
,,Jaktože jsi naživu?" zeptá se mě má matka, zatímco Newt zpracovává prvotní šok.
,,Mohla bych se tě ptát na to samé. Jaká matka, taková dcera, řekla bych." odvětím ji. Použiju opět své schopnosti, stejně jako před chvílí, když jsem zastavila tu kulku, a odhodím ji skoro přes celou místnost. Na to se však chytnu za svůj bok a syknu bolestí.
,,Scar.." řekne opět Newt a vydá se ke mě. Podepře mě a vyhledá můj pohled.
,,Co se ti stalo?" dotknu se jeho obličeje.
,,To neřeš." zavrtí nad tím hlavou.
,,Thomas, že?" dojde mi. Neodpoví a tím mi dá odpověď.
,,Neřeš to." skloní pohled.
,,Promiň... vím že to nestačí.." rukou si zvednu jeho hlavu, aby se mi podíval do očí.
,,Newte, není to tvoje vina. Je moje. A Thomasova. A Addison. Udělal jsi něco, co né by každej dokázal. Nemohl jsi vědět, že je to náš plán se vetřít do Zlosinu a zničit ho. Klidne jsem vás mohla prosto zradit a tečka. Udělal jsi těžké rozhodnutí, v druhém případě by jsi byl ještě rád." zavrtí hlavou.
,,Ne, vždycky by mě to trápilo. Možná ne tak moc, ale i tak." zvedne jeden koutek. Usměju se. Nakloním se a na malý moment ho políbím.

Destiny of oursWhere stories live. Discover now