25.

192 16 0
                                    

S Newtem se otočíme na ostatní. Addy už tu není. Ani dvojčata s TJem. Thomas s Tessou a Minhem stále míří na všechny přítomné rodiče.
Ava se mezitím zvedla ze země a propaluje mě pohled.
,,A co teď, Scarlett?" zavrtí hlavou.
,,Už dvakrát se mě Thomas pokusil zabít, ale jak vidíš, jsem stále tady." podotkne. Já i Thomas jí věnujem naší pozornost.
,,Tentokrát budu mířit na hlavu. Jsem si docela jistej, že to už nerozchodíš." namíří na ní. Já ho však zastavím.
,,Ne." otočí se na mě. Všichni tady.
,,Vždycky jsi chtěla lék, i vy." rozhlédnu se po rodičích.
,,A ten se ti taky dostane, s lehkou příměsí navíc." dojdu až k ní.
,,Vymaže ti vzpomínky. Všechny, zůstane ti jen jméno. Zavezeme tě někam daleko odtud, kde můžeš konečně začít žít, když jsme ti tak zničili život." pootevře pusu.
,,To nemůžeš." zavrtí hlavou.
,,Buď ráda, že tě nehodím do Labyrintu, jako ty nás." vmetu jí do obličeje.
,,Ne." stále vrtí hlavou.
,,Aspoň si můžeš vyzkoušet jaké to je." mrknu na ní a vytáhnu z kapsy injekci s lékem.
,,Thomasy." otočí se na něj. Ten ji však chytne za ruce a podrží ji vklidu. Zabodnu injekci do jejího krku. Zamrká.
,,Ber to jako druhou šanci." otočím se a podívám se na moje kamarády.
,,Můžu jich udělat víc, rozhodnutí je však na vás, co chcete udělat s vašema rodičema." přikývnou.

Thomas vezme naší matku do náruče a vydáme se pryč. Náš otec nás následuje. Já jdu lehce za nimi, kvůli mému boku. Měla bych ještě ležet.
Newt ke mě dojde a podepře mě.

Dojdeme zpátky na ošetřovnu. Posadím se na lůžko. Newt se postaví naproti mě.
,,Promiň.. za to že jsem ti neřekla náš plán. Nemyslela jsem si, že by jsi mi věřil. Byl jsi tak... šťastnej." přikývne.
,,Chápu to, myslela jsi si, že bych si vybral jeho místo tebe, že? Novinka Scarlett, vždycky si vyberu tebe. Teda pokud nás zase nezradíš, to bych byl na vážkách." zasměju se.
,,Nikdy bych tě nezradila. Taky jsem nechtěla, aby ti ublížili. Co tvoje noha?" zeptám se.
,,Bylo to jen povrchové. Musím to rozhodit." mávne nad tím.
,,Už je ale konec. Se vším, konečně jsme doma. V bezpečí. Už nikdy víc nemusíš bojovat." pohladí mě po tvaří. Usměju se.
,,Přemýšlel jsi, co uděláš se svým tátou?" zeptám se.
,,Nechci aby jsi se cítil, že kvůli mě..." pokračuju dál, on mě však přeruší.
,,Vím, co udělám." řekne. Zvednu nad tím obočí.
,,Vymažu mu paměť a pošlu ho pryč. Musím se teda ještě zeptat, co si myslí Sonya, ale já mám jasno." usměje se.
,,Ty a TJ jste moje rodina. Navždy." políbí mě na čelo.
,,Proto jsem se tě zeptal jestli si mě vezmeš.." nejspíš by pokračoval dál, kdyby se vedle nás neobejvil Minho.
,,Cože jsi udělal!?" vykřikne. Zasměju se. Stejně tak Newt. Vzhlédne na Toma s Tessou, kteří přišli současně s ním, a stojí u Addy.
,,Věděl jsi to!?" zeptá se Toma. Pootočím se na něj.
,,A ty!?" podívá se na Tess.
,,A ty, Adds?" podívá se na Addy, která sedí opřená o polštáře.
,,Věděl co přesně?" nechápe Tom. Vlastně ani jeden z nich.
,,Vy dva!" podívá se na mě a na Newta. Jen se usmějem.
,,Newt ji požádal o ruku!" vysvětlí ostatním, ale stále se dívá na nás.
,,Řekla jsi ano, doufám?" přivře na mě oči.
,,Bylo den předtím, než se všechno seběhlo. Nevěděla jsem jestli si to nerozmyslí, tak jsem řekla, že si to rozmyslím." pohodím rameny. Opřu se o polštáře jako Addy a vyhodilm nohy nahoru.
,,Cože!?" vyjekne Minho a podívá se na Newta, jen jen pohodí lehce rukama.
,,Vidíš jak to s ní mám těžký." řekne a posadí se vedle mě. Chytne mě za ruku.
,,Takže když už jsme si to vyjasnili.. Newtova otázka stále platí ne?" Newt jen přikývne, snaží se zadržet smích.
,,Takže?" podívá se na mě.
,,Hm, stále se rozmýšlím. Když jsme tady, mám tu větší výběr než v labyrintu." dělám, že přemýšlím. Minho na mě přivře oči.
,,Řekla jsi ano, že?" dojde mu.
,,Jo." přitaká Newt. Minho zavrtí hlavou.
,,Scarlett, ja ti říkam, jednou... jednou mě ty tvoje vtípky naštvou a přestanu se s tebou bavit!" pohrozí mi.
,,Jo... o tom pochybuju, Minho." usměju se na něj.

,,Takže kdy bude svatba?" zeptá se Tess. Vymněním si s Newtem pohled.
,,Asi taak..." zamyslím se.
,,Jo, mám to." řekne Newt a podívá se po ostatních.
,,Dneska ráno, to bylo?" hádá.
,,Cože!?" vyjeknou všichni naráz.
,,Scarlett!" ozve se.
,,Newte!" pokračujou dál.
,,Proč jste nám to neřekli!?" zeptá se Tom.
,,Vy jste mě taky nepozvali na vaše svatby." prohlídnu si každého v místnosti.
,,Za A mysleli jsme, že jsi mrtvá. Za B Newt byl na všech třech!" podívají se na Newta. Zvedne ruce nad hlavu.
,,Já za to nemůžu." řekne a ukáže na mou osobu.
,,Jako bych ti držela nůž pod krkem a donutila podepsat ten papír, co jsem si sepsali!" bouchnu ho. Jen se usměje.
,,Pravda." uzná.
,,A tetování byl tvůj nápad." připomenu mu.
,,Taky pravda." opět uzná.
,,Jaký tetovaní?" zeptají se všichni naráz. Oba zvedneme své levé ruce a ukážeme Minhovi naše prsteníčky.

Každej znás měl vytetované začáteční písmeno toho druhého už dlouho. Dodali jsem za to však naše začáteční písmena. Já mám tedy 'N&S' a Newt 'S&N'.

Minho se nad tím usměje.
,,Tak to cením." usměje se. Tessa s Tomem se dojdou taky podívat k Addy natáhneme ruku.
,,Hele neříkala jsi tak 5 let zpátky, že sis nechala udělat tetování? Potom, co jsme se dostali z labyrintu a předtím než nás Zlosin poslal Planitrasem do toho hroznýho tunelu?" otřese se nad tou vzpomínkou Minho.
,,Jo." přikývnu.
,,To jsem jedinej, komu jsi to ukázala?" podívá se na mě Newt.
,,Jo, bylo to celkem hektický." připomenu mu. Nakloním se stranu a ukážu Minhovi mé tetování za mým uchem.
,,T? Ch? M?" zeptá se nechápavě Minho.
,,Jo. Thomas a Tessa. Chuck..." začnu vysvětlovat.
,,Minho?" uhodne poslední písmeno.
,,Ne, Matka Teresa." řeknu zcela vážně. Newt však vyprskne smíchy a zkazí mi můj vtip.
,,Jasně, že Minho." protočím očima nad Newtem.
,,Jako můj nejlepší kamarád." vysvětlím. Usměje se, nakloní se přes Newta a obejme mě.
,,Vždycky jsme věděl, že mě v skrytu duše miluješ." mrkne na mě, když se odtáhne.
,,Jasně, jasně." zasmějeme se nad tím.
,,A ty mě máš vytetovanýho kde?" podívá se na Newta.
,,Promiň kámo." pohodí rukama.
,,Když jsem si nechal před 5 lety vytetovat 'S' nějak mi vypadlo, že chodím i s tebou." poplácá ho po ramenech.
,,Počkat, počkat. Ty jsi měl 'S' vytetovaný 5 let a já si toho nikdy nevšimnul?" zvedne nad tím obočí a založí se naštvaně ruce na hrudi.
,,Já 'N' měla vytetovaný ve stejnou dobu jako ty, co mám za uchem a taky jsi si nevšiml." podotknu.
,,Vy dva!" zopakuje.
,,Mi nic neříkáte." zavrtí nad náma hlavou a odejde za Addy.
,,Gratuluju, Addy, právě jsi povýšila v žebříčku Minhových nejbližších přátel." oznámí ji.
,,Dobře, když jsme si teďka tak blízcí, mohl by jsi najít Daisy a říct jí, co se stalo a že jsem v pořádku a jestli přijde?" požádá ho. Daisy musí být Addy manželka.
,,Jasně." mrkne na ní a dá se na odchod. My s Newtem se smějeme nad jeho chováním celou dobu.

Destiny of oursWhere stories live. Discover now