19.

180 16 2
                                    

,,Kam jste včera tak rychle zmizeli?" zeptá se Minho, když se k nim připojíme na snídani.
,,Nebuď zvědavej." mrknu na něj. Dnes je chleba s marmeládou.
,,Hm, proč takhle nemohl pánvička vařit na Placu!" řekne Newt. Minho jen přitaká.
,,Amen!" odsouhlasí Chuck.
,,Jo, mimochodem, lék už je vyroben. Je jich dost, Lana s Jamiem říkali, že bychom je mohli zítra rozdat ve Spáleništi a potom jet konečně domů!" řekne nám Tess. Zaskočí mi v krku.
,,V pohodě?" poplácá mě Newt po zádech.
,,Jo, jo." nahodím ironický úsměv.
,,Takže zítra se vracíte?" ujasním si.
,,Vracíme." opraví mě Newt.
,,To se asi uvidí." shlédnu do talíře.

,,Víš co to znamená?" ozve se mi Thomas v hlavě.
,,Dnes večer." dojde mi. Podívám se na něj přikývne.

Poté, co dojíme, chytnu Newta za ruku a zastavím ho v pohybu ať už se chystal kamkoliv.

,,Pojď se mnou." řeknu jen. Přivře na mě oči ale udělá tak.

***

Poté, co jsme se s Newtem rozdělili, se vrátím do našeho pokoje s Tomem. Sedí na posteli s Addy.
,,Táto s tím počítá." ozve se mi v hlavě aniž by se na mě Tom podíval.
,,V 8 budeme v Dneveru." ozve se na to Ava. Nejspíš ji došlo o čem jsme na snídani mluvili.
,,Z vrchu skal, je nejspíš nějaká odtahovací plocha, aby jste se dostali dovnitř." poradím ji.
,,Dobře." ozve se nazpět. Podívám se na hodinky.

Je 11:07. Máme přesně 8 hodin a 53 minut než se všechno zvrtne. Jsem celá nervózní pozbytek dne. Stejně tak zbytek mojí rodiny, ale snažíme se to maskovat.
***

Jsem ve svém pokoji, když zaslechneme výbuch. Vykulím oči a podívám se na hodinky. 19:59.

Rychle se převleču do oblečení, ve kterém jsem přišla a zastrkám si do kapes, co nejvíc zbraní unesu.

Thomas vlítne do pokoje pár minut na to. Udělá to samé.

Když vyjdeme na chodbu, ozve se alarm. Zalezeme rychle do Addy pokoje. Už je skoro připravená.
,,Co se děje!?" ozvou se hlasy na chodbě.
,,Běžte do zbrojnice a najděte Paigovy." pokračuje hlas už z větší dálky. Dveře se otevřou. Je to Tessa, prohlídne si naše oblečení.
,,Co se děje!?" zeptá se nás.
,,Tess, musíte jít do letadla a zmizet odsud. Ty, Chuck, Minho, Newt a Henry." dojde k ní a vezme jí kolem hlavy, aby se na něj podívala. Zvedne nad tím obočí.
,,A co naši rodiče? Co vy?" podívá se po mě a Addy.
,,Tess, prosím. Musíš nám věřit. Víc než kdy dřív. Vaši rodiče vám lhali." odtáhne se od něj.
,,Co jste udělali?" dojde jí.
,,Thomasy!" okřikne ho.
,,Zlosin je tady!" ozve se chodbou. Tessa se otočí na zavřené dveře, potom jí to dojde.
,,Zavolali jste Zlosin!?" vykulí na nás oči.
,,Vše vám vysvětlíme, ale teď musíte jít. Do bezpečí." udělám k ní krok, ale couvne.
,,Tess.." začne Tom, hodí po něm výraz aby už nemluvil.
,,Miluju tě, na to nezapomeň." políbí ji na čelo a obejde jí. My ho nádledujeme na chodbu. Tessa je ještě tak v šoku, že nás nezastavuje.
,,Musíme jim vyřadit letadlo, jedno by jim mělo stačit!" řeknu když běžíme k hangáru.
,,Jo." souhlasí Thomas.

Když se tam dostaneme, přitiskneme se co nejblíž ke zdi a jdeme podél ní, aby nás nikdo neviděl.

,,Kdo myslíte, že nás zavolal?" zeptá se Ava všech přítomných v hale. Je tu i Minho s Newtem. Mají zbraně a míří na Zlosin.
,,No tak! Není to tak těžké!" zasměje se.
,,Víte, kdo to byl, jen si to nechcete přiznat." pokračuje dál. My se zatím přesunujeme čím dál blíž.
,,Tvoje děti." řekne Jamie. Newt s Minhem začnou vrtět hlavou.
,,Najděte je!" rozkáže Jamie. Ti vzadu se začnou vzdalovat. Zlosim však vystřelí, a potom začnou střílet všichni.
,,Musíte zneškodnit kamery!" podívám se na Addy a Toma. Oba přikývnou a začnou se vracet, já pokračuju dál. Vytáhnu zbraň a odjistím ji.

Namířím na motor letadla, předtím však vyhledám Newta. Všimne si mě jako první. Namíří na mě zbraň.
,,Scar!" křikne na mě, já však víc neváhám a vystřelím několik nábojů. Newt taky nezaváha a stiskne spoušť. Uhnu za roh, jsem však příliš pomalá, protže mě trdil do levého boku břicha. Chytne se za místo a odkulhám se pryč. Slyším za sebou kroky, zahnu do úklidové místnosti a zavřu dveře právě včas. Spravedlnost beží dál chodbou. Já se mezitím porozhlédnu kolem, najdu šedou lepící pásku. Popadnu jí. Vyhrnu si zbroj a triko. Krev teče ven rychle, proto neváhám a začnu si páskou obmotávat celý trup. Krvácení pro teď zastavím. Odložím zbytek pásky pryč a stánnu si obleční na své původní místo. Zatínám bolestí zuby, abych nevydala ani hlásku.

Když je vše na svém původním místě, zhlédnu na černou zbroj. Je v ní malá dírka, ale nejde moc vidět.
Přiložím ucho na dveře a poslouchám jestli je někdo na chodbě.
,,Lettie? Kde jsi!?" ozve se mi vhlavě.
,,Skoro u hangáru." odpovím mu.
,,Musíš dojít do laboratoře, musíme odnést lék zatímco Zlosin zaměstnává Spravedlnost." rozkáže mi.
,,Jsem na cestě." řeknu a otevřu dveře. Na chodbě nikdo není. Vydám se jedním směrem. Nemám ponětí, kde právě jsem. Ale asi po 10ti minutách najdu laboratoř. Je tu Addy a do tašky nakladá injekce s lékem uvnitř. Schovám zbraň a začnu jí pomáhat.

Poté co je vše naloženo, popadne tašku a vydáme se na chodbu. Jdu první, připravená ji chránit.

Když se dostaneme do hangáru. Stále se tu střílí. Proto jdeme opět podél stěny. Vyhledám naše přátelé, Minho už je v letadle společně s pár rodiči. Jediný kdo chybí je Tessa s Newtem.
Dojdu k Avě.
,,Kde jsou ty důkazy?" zeptám se jí. Vytáhne z kapsy flešku a předá mi jí.
,,Máme všechno? Musíme jít!" podívá se mi do očí.
,,Skoro." a odběhnu bokem. Rozhlédnu se abych zjistili kde je Newt s Tessou. Nebo Thomas.

Konečně zahlédnu Newta, bohužel je to pozdě. Někdo ze Zlosin jeho směrem hodí granát.
,,Newt!" snažím se ho varovat, ale je příliš pozdě. Granát vybuchne. Rozeběhnu se za ním.

Leží na zemi, v noze má nějaký střep.
,,Frase." zhodnotím.
,,Newte!" zatřepu s ním. Pop chvíli nabere vědomí.
,,Scarlett." osloví mě celým jménem. Vím, že si myslí, že jsem je zradila, ale i tak si nechá pomoct. Přehodím mu jednu ruku kolem mých ramen a pomalu se vydáme k letadlu.

V půlce k nám doběhne Thomas s Tessou. Tessa běží dál, Thomas mi však pomůže s Newtem.

Když se dostaneme k lodi, všichni na nás namíří zbraní, nikdo však nevystřelí.

Položíme Newta opatrně na zem a Tessa už mu jde pomoct s lékárničkou, kterou našla v letadle.
,,Promiň." řeknu směrem k Newtovi a vtisknu mu do dlaně flešku.

Potom rychle zmizíme, nikdo se nás nesnaží zastavit, nevím proč.

Destiny of oursDove le storie prendono vita. Scoprilo ora