Dream on, little dreamer

56.

Taťka mě vždy naplno podporoval. Už od mala.
Jenže když jsem se mu hodlal svěřit se svojí orientací, čekal jsem, že to všechno skončí. Že už mě nebude brát tak, jako před tím.
Do hlavy jsem si vsugeroval, že se vždy těšil, až se zamiluju do nějaké slušné dívky a budu s ní žít hezký život..

Nechápu, co jsem si myslel, protože jemu záleží hlavně na tom, abych byl šťastný a s tou správnou osobou, kterou Hoseok doopravdy je.
Momentálně je i nadále mojí největší podporou a jistotou, že vše bude dobré.

Ano, občas jsem stále skeptický, ale jeho pozitivita mi zvedá náladu a sebevědomí do všeho, co dělám.
A s Hoseokem se mi snaží pomáhat pořád. Denně si za mnou chodí vyslechnout, jak na tom jsme a co jsme třeba přes den dělali.

Mám ale pocit, že to dělá z části proto, abychom neztratili tohle pouto a třeba se od sebe nijak nevzdálili.
Z toho já strach nemám. Nikdy jsem neměl.

„Zvu tebe a Hee ven." oznámil mi Hoseok, který se zjevil před našimi vchodovými dveřmi.
„A žádné ahoj by třeba nebylo?" zasmál jsem se a nechal se krátce obejmout. Bylo mi jasný, co se teď bude dít, tohle není novinka, že se tu takhle zjevil.
Pustím ho dovnitř a půjdu připravit Bonghee na ven. Mezitím se dá Taťka do řeči s Hobim a bude se ptát na věci okolo nás dvou.
Sám jsem se už přistihl, že občas odposloucháván z horního patra a přiblble se culím.

Sestru jsem našel v jejím pokoji, jak si čmárá něco do sešitku. Jak zaznamenala hluk ode dveří, střelila po mně pohledem a sladce se usmála.
Byla roztomilá, jak nedosáhla nohama na zem a jen tak si s nima pohupovala ve vzduchu.

Dveře jsem jen přivřel a šel se k ní podívat, co zrovna tvoří. Bohužel si asi zrovna kreslila úplně nový obrázek, protože toho na papíře ještě moc neměla. A hlavně má teprve tři roky a půl, takže by to ani tak nebylo žádné umělecké dílo.

„Copak to kreslíš?" zeptal jsem se jí a prohodil si s ní místo. Vzal jsem si ji na klín a sedl na židli, kde ještě před malou chvílí seděla ona.
„To bude park! Tady bude lavička a tady zase strom a keře. A sem přidám kolotoč!" začala ukazovat různě po papíře a pak si pro sebe začala tleskat a radostně hopsat.

Zasmál jsem se a vtiskl jí pusu do vlasů.
„Přišel Hoseok, zve nás dva ven, chceš jít?" na odpověď jsem samozřejmě nečekal ani vteřinu a Bonghee vyjekla radostí. Už to mi jako odpověď stačilo a pomohl jsem jí se převlíct.

---

„A pak jsme se šli podívat ještě na nějaké ryby, ale ty už byly docela nudný." vypravovala nám Hee zážitky ze zoologické zahrady, kam ji babička s dědou o víkendu vzali.
Hoseok pozorně poslouchal a přikyvoval. Narozdíl ode mě, já si to už vyslechl doma.
„A co se ti na nich nelíbilo? Ryby jsou zajímavé."
„Však jenom plavou a nic nedělaj." vysvětlila a zmateně se na Hoseoka zamračila.

„Ale to ničemu nevadí. Některý jsou zajímavý svým vzhledem, a některý chováním." Bonghee se zamyslela a našpulila pusu. Dělala to takhle často, když přemýšlela.
„Stejně mě víc zajímali ti lemuři. Ti alespoň dělali něco zajímavýho. Pořád skákali z větve na větev a nebo si spolu hráli. A brali věci normálně do rukou, jako lidi. Bylo to roztomilé! A měli tak hezký ksichtíky." zasmála se pro sebe a potáhla nás víc dopředu.

___

zase jsem na měsíc zmizela, achjo:D

no každopádně mažu ze svých konceptů dva příběhy, protože jsem si uvědomila, že nemají zas tak zajímavý děj:/

první byl yoonmin, který nakonec mažu i ráda a druhý je hopekook, který by měl ten děj i zajímavý, ale asi bych ho nedokázala vyplnit. oboje to bylo bromance (nemažu to kvůli tomu)

toto byla obálka k Play with me (yoomin)
omlouvám se za kvalitu

a tady máte něco málo, co jsem přidala k tomu hopekook (jmenovalo se to Corect efect aka správný účinek)

anotace:

příběh:

normálně píšu jen na počítači, ale ten momentálně nemám:)