Roztrhaná ozonová díra aneb Cáry pocitů a myšlenek

Dobré ráno

Už zase je tu jedno z těch rán
Kdy se cítím jako po mejdanu
Jako kdybych včera byla opilá
Hluboko pod obraz
A řekla ti všecko

Bavila jsem se s tebou
Jako s kamarádkou
Líčila jsem ti
Jak miluju může
Jak mě vzrušuje jejich hlas

Svěřila jsem ti svá tajemství
Jak se bojím
Jak jsem nevyrovnaná
Všechno to
Co jsem nikomu dřív neřekla

Řekla jsem ti snad úplně vše

Pak jsem tě pobídla
Ať víc mluvíš ty
Že si vyčítám
Že tě málo pouštím ke slovu
A že říkám nevhodný věci
Za který se ráno budu stydět

Tys na to odvětil
Že máš rád
Když si nedávám pozor na pusu
Jaks to myslel?
Asi se rád dovídáš něco
I z té mojí temné stránky
Hold nejsem taková dáma
Kterou se snažím být
Snad ses pobavil
Nad mým vzdycháním
Po věcech co mám ráda
Možná jsem byla roztomilá
Možná ti bylo dobře
Když jsi cítil že ti věřím
Když jsi mi mohl poskytnout oporu

Nakonec jsem ti děkovala
Za to že jsi se mnou
Ve dne i v noci
Kdykoliv tě potřebuju
Odpověděl jsi
Že děkuješ ty mně
Plakala jsem

Bylo mi hezky ten večer
To brzké ráno
Celou tu noc co jsme si povídali
Když nad tím tak přemýšlím
Nestydím se moc
Možná jsem ráda
Že jsem se ti tak otevřela
Ale co nemůžu pochopit je
Čím jsem to byla opilá
Nocí?
Básněmi?
Láskou?