Jenny
,,Takže opravdu není nikdo, kdo by Vám sem mohl přinést nějaké věci? Co třeba někdo z Vašich kolegů v práci?" Ten doktor byl velmi starostlivý. ,,S kolegy společně vycházíme pouze na pracovní úrovni." Vysvětlila jsem mu. ,,Nikdy jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by byl na světě úplně sám." Zamumlal si spíš pro sebe než pro mě. ,,Nejsem však z daleka jediný případ." Doktor se zatvářil velmi překvapeně na mou odpověď. ,,Věřte mi, vím o čem mluvím." Dodala jsem ještě, protože jsem si myslela, že mi nevěří.
Carlisle
,,Nikdy jsem ještě nepotkal nikoho, kdo by byl na světě úplně sám." ,,Nejsem však z daleka jediný případ." Sakra, vždyť tohle by normální člověk neměl slyšet. Jak to, že ona ano? Jak to, že se hojí tak rychle? Co je to sakra přede mnou?" Snažil jsem se zachovat lékařskou etiku. ,,Tak přeci jen, ještě popřemýšlejte, nebo se poptejte, zda by Vám někdo přeci jen nemohl přinést nějaké věci. Měla byste to přeci jen pohodlnější." Usmál jsem se na ni škrobeně. ,,Musím pokračovat ve své práci. Zatím na shledanou." ,,Na shledanou pane doktore." Rozloučila se opět s úsměvem a já odešel z jejího pokoje.
Zbytek dne jsem strávil na ambulanci. Ale dnes mě ani práce nedokázala natolik rozptýlit, abych nemyslel na tu podivnou dívku. Pořád mi všechno kolem ní přišlo tak podivné a jiné, než by mělo být. Nikdy jsem se s někým jako ona nesetkal. Ještě, než jsem z práce odešel, tak jsem k ní na chvíli nakoukl. V té době zrovna spala. Poklidně dýchala a já slyšel klidný tep jejího srdce. Alespoň v něčem byla normální.
Esme
,,Ahoj." Pozdravila jsem Carlisle hned, jakmile se objevil ve dveřích obývacího pokoje. ,,Ahoj lásko." Usmál se na mě a jemně mě políbil na čelo. ,,Tak co ta učitelka? Jak to s ní vypadá?" Byla jsem opravdu zvědavá. ,,Je na tom o dost lépe, než bych čekal." Řekl, ale radost v očích neměl. ,,A to snad není dobře?" Nerozuměla jsem jeho výrazu. ,,Je i není." Zamumlal. ,,Carlisle prosím." Vzala jsem mu tvář do svých dlaní a tím ho přiměla hledět mi do očí. Dlouze si povzdechl. ,,Je samozřejmě dobře, že se rychle uzdravuje. Ale na člověka mi to přijde příliš rychlé." ,,Myslíš, že není člověk?" ,,To nevím. Je na ní mnoho divných věcí, nikdy jsem se nesetkal s někým jako ona." ,,Co ještě ti na ní přijde divné?" Zajímalo mě. ,,Slyší lépe, než většina lidí, nemá nikoho, je úplně sama a navíc je podivně vyrovnaná a klidná." ,,To mi nezní jako popis nadpřirozené bytosti." Zhodnotila jsem jeho popis.
