Esme
,,Že se chová divně. Lhal jí o tom, co jí dává do žíly, unáší jí v noci k sobě domů a to potají. Navíc, když je podle všeho naprosto zdravá. Tobě to přijde jako něco, co by běžně udělal?" Zeptal se mě Jeremy. ,,Ne. Je to opravdu divné. Nečekala bych, že něco takového někdy udělá." ,,Myslím, že je nejvyšší čas, aby jsi zavolala Edwardovi. Měl by se mu podívat do hlavy." Řekl, ještě než zmizel i s tou dívkou do domu. Taky jsem netušila, co si o chování mé lásky myslet. Nebylo mu to ani trochu podobné. Ruce se mi třásly, když jsem pozvedla telefon, který jsem v nich dosud pevně svírala a vytočila Edwardovo číslo.
,,Ano Esme." Ozval se a v jeho hlase bylo slyšet pobavení. ,,Ahoj Edwarde." Pozdravila jsem ho a nevěděla, jak dál pokračovat. ,,Děje se něco?" Pobavení z jeho hlasu zmizelo a vystřídala ho ostražitost. ,,Víš, Carlisle." Zarazila jsem se. ,,Je v pořádku?" ,,Ano Edwarde, tedy alespoň fyzicky ano." ,,Esme, nerozumím tomu, co se děje s Carlislem?" ,,Víš no, on se nyní chová poněkud divně. Nechal si unést pacientku k nám domů." ,,Cože udělal?" Edwardův hlas poskočil a bylo slyšet, že na jeho straně tento hovor někoho zaujal. ,,Edwarde, co se děje?" Slyšela jsem Bellin hlas. ,,Zbláznil se snad? Není mu jasné, co tohle jeho chování může způsobit?" Edwardův hlas nabýval na intenzitě. ,,Já nevím Edwarde. Jako by to nebyl ani on. Poslední dobou je to." Opět jsem se zarazila. Netušila jsem, jak tu větu dokončit. ,,Brzy budeme doma." Ozvalo se po chvíli z telefonu a Edward telefonát ukončil. Ruka v níž jsem stále držela telefon se mi pomalu svezla k pasu. Byla jsem zmatená a vlastně i vyděšená. Nemohla jsme zůstat tady. Přišlo mi, jako bych se pod vší tou tíhou topila. Musela jsem pryč.
Rozběhla jsem se do lesa. Nezajímalo mě kam. Jediné co jsem potřebovala bylo uniknout. Běžela jsem dlouho, ovšem úlevu jsem nepocítila. Nakonec jsem se zastavila na jedné louce. Padla jsem na kolena a těžce jsem dýchala. Nakonec jsem se jen stulila do klubíčka a přemýšlela nad tím, co bude. Kdybych byla člověk, valily by se mi nyní z očí slzy jako hrachy. Teď jen občasný vzlyk vycházející mi z hrdla svědčil o mém zoufalství. Rozkol, který Carlisleovo schování v naší rodině vyvolá bude velký. A já nevím, kam až nakonec zajde.
Jeremy
Slyšel jsem Esmin rozhovor s Edwardem. Viděl jsem ji i pak odběhnout do lesa. Bylo mi jasné, že to pro ni není vůbec lehké. Carlisle milovala nadevše a ta jeho změna jí dělala opravdu obavy. Tu dívku jsem uložil do pokoje pro hosty. Chvíli jsem ji pozoroval a nechápal jsem, co Carlisle na této ženě tolik přitahuje. Proč se kvůli ní chová takhle a proč sakra celou naší rodinu vystavuje takovému nebezpečí prozrazení.
