Únos

137 11 2
                                    

Carlisle

     Jeremy tu byl do pár minut. ,,Jak to chceš provést?" Zeptal se mě. ,,Počkáme až bude tvrdě spát a pak jí oknem odneseš." ,,Tohle ti není podobné Carlisle." Zamumlal Jeremy. ,,Já vím. Neumím si to vysvětlit." To je pravda. V poslední době jsem nedokázal pochopit ji, ani svoje jednání. Bylo to, jako by něco nebo někdo instinktivně jednal místo mě. ,,Dobře, jak myslíš." Řekl Jeremy, ale bylo mi jasné, že s tím vnitřně vůbec nesouhlasí. Přesně jsem viděl, jak by se na mě díval Edward, požádat ho o něco podobného. Podobnost mezi nimi, alespoň v jejich povaze a smýšlení se nedala přehlédnout. 

     Odvedl jsem tedy Jeremyho k pokoji Jenny. ,,Dám jí teď nějaká hypnotika a tak za deset minut jí můžeš odvést. Já přijedu po konci služby." Jeremy na to pouze pokýval hlavou, že rozumí a choval se do přítmí chodby. Já jsem rychle proklouznul do jejího pokoje. ,,Dobrý večer pane doktore." Usmála se na mě při příchodu. ,,Dobrý večer slečno Brown. Jak se dnes cítíte?" ,,Velice dobře." Stále se usmívala. ,,A co Vaše noha? Nebolí?" ,,Kdepak, cítím se vlastně naprosto v pořádku." ,,Tak to je dobře." Oplatil jsem jí úsměv. ,,Dám Vám ještě nějaká anestetika, aby se bolest nedostavila." Zalhal jsem. ,,Dobře." Uvěřila mi a trochu více se na lůžku uvolnila. Vpíchl jsem jí přímo do kanyly hypnotikum a s úsměvem jsem jí popřál dobrou noc. Když jsem vyšel ven, Jeremy se mi nesouhlasně podíval do očí, ale nic neřekl.

Jeremy

     Nelíbilo se mi, jak se najednou Carlisle začal chovat. Jako by to ani nebyl on. Splnil jsem však jeho prosbu a po pár minutách jsem vkročil do pokoje té dívky. Byla velice mladá, což mě překvapilo. Esme mluvila o učitelce, takže jsem si ji představoval, spíše jako postarší dámu. Tiše jako myška, jsem se přiblížil k její posteli a opatrně jsem od ní odpojil všechny ty hadičky. Nakonec jsem si ji vzal do náruče a vyskočil jsem oknem. Opatrný doskok a pak hezky rychle do auta. Tam jsem ji položil na zadní sedadla, vklouzl jsem na místo řidiče a už jsme si to mířili k nám domů. 

     Esme nás čekala před domem. ,,Vše v pořádku Jeremy?" Zeptala se a v ruce držela telefon. ,,Za mě ano, ale řekl bych, že Carlisle bude mít problém." Zamumlal jsem, když jsem vyndával z auta tu dívku. ,,Co tím myslíš?" Esme byla opravdu nervózní. ,,Že se chová divně. Lhal jí o tom, co jí dává do žíly, unáší jí v noci k sobě domů a to potají. Navíc, když je podle všeho naprosto zdravá. Tobě to přijde jako něco, co by běžně udělal?" 

Cullenovic schovankaWhere stories live. Discover now