Power of darkness | Harry Potter [CZ]

10. Kapitola

10. Kapitola

Právě jsem procházel chodbou do učebny přeměňování, když uslyším dívčí hlasy. ,, Takže už jsi v pořádku? Pamatuješ si na něco?'' Zeptala se podle hlasu velice věrná kamarádka Katherine Jenny.

,, Já...celkem jsem v pořádku. Jsem ten typ člověka, který přežije všechno.'' Zasmáli se a já se musel taky pousmát. Je pravda, že je velice silná bytost. ,, A nic si nepamatuju. Jen to, že mi bylo špatně.''

,, Tak hlavně, že jsi v pořádku. Tak já musím jít na hodinu a ty si běž zase lehnout nebo když tě tady někdo uvidí v županu, tak nechci být v tvé kůži.''

,, O mě se nestarej. Zatím...'' Rozloučili se a já zaslechl, že Katherine se vrací mým směrem zpátky na ošetřovnu. Opřel jsem se o sloup a čekal, až se vynoří z poza rohu. Lekla se, když mě uviděla. ,, Zase šmíruješ? Počkat...nedivým se!''

,, Raději si nijak nestěžuj. Já tu mohu být, ale ty by si měla být v posteli.'' Probodla mě pohledem. ,, Mimochodem máš velice veselý župan.'' Prohlédl jsem si jí od shora dolu. Její župan nabíral černo šedé barvy, ale to teď nebylo to hlavní. Právě teď mě zaujala její postava... Velice elegantní a...

,, Jistě... Je hodina a ty se vlastně touláš po chodbách jako kdyby žádná nebyla. Abych to shrnula, myslím, že kdyby nás načapali, tak máme průser oba dva.'' Chtěla mě obejít, ale já ji zamezil cestu.

,, S kamarádkou si popovídat můžeš, ale se mnou ne? Třeba mi můžeš říct, jak se cítíš!'' Podotkl jsem. Založila si ruce na prsou.

,, To je dobrá otázka. To by si měl vědět i ty, když si mě otrávil...''

,, Dáváš vinu mě?''

,, Buď mě někdo otrávil jídlem nebo polibkem a v jídle bych to poznala snadno, ale u polibku ne a kdo mě za poslední dobu líbal? Ty! Takže jsi jasný viník...teď mě omluvte pane Raddle, ale musím jít do postele.'' Znovu mě chtěla obejít, ale já ji znovu cestu úniku zamezil a tentokrát jsem k ní byl jen pár centimetrů daleko. Cítil jsem, jak se jí rozbušilo srdce. Proto jsem téhle chvíle využil. Nahl jsem se k ní a chtěl ji znovu políbit, avšak mě zarazila. ,, Nestačilo ti, že si mě otrávil jednou?''

,, Dám si pozor!'' Lehce se usmála a zpřístupnila mi cestu k jejím rtům ale, když jsem je měl téměř na dosah, uhla stranou a se smíchem mi utekla.

,, Ano, příště si dávej pozor, ale na to abych ti neutekla!'' A už zmizela za roh...