Power of darkness | Harry Potter [CZ]

61. Kapitola - část 1

Uplynul rok od doby, co Barty narafičil svoji smrt, avšak se nic nestalo. Nic, co psal v tom dopise, který mi dal Tom přečíst:

Ach Tomíku,                                                                                                                                                                                        dříve jsem tě považoval za někoho mocného. Měl jsem k tobě respekt, ale pak jsem potkal ji a popravdě...změnila mě stejně jako tebe. Nebojím se tě. Boj se mě, jelikož ti vypálím srdce z těla a poté si najdu ji! Najdu si ji a budu ji mučit tak dlouho, dokud mě nebude prosit o to, abych skončil s jejím životem. Nebo... mám způsob, jak ji přimět, aby byla se mnou. Budu ji mučit a tebe to bude spalovat za živa...Ach ano! 

                                                                                                                          Měj se strašně hezky Raddle, B.S.J

Ze začátku mě ten dopis děsil, ale Tom se mě snažil uklidňovat. Nyní, když se doposud nic nestalo, se můj strach zklidnil. Stále ve mě zůstal, ale ... dokázala jsem ho potlačovat.

Tom během toho roku svolal všechny svoje smrtijedy. Vytvářel si takovou malou armádu. Bohužel jsem nesouhlasila s plánem, jež měl připravený. Zabít Harryho Pottera. Prosila jsem, aby si to ještě rozmyslel, jelikož je to jen malý kluk, ale v tomhle ohledu mě neposlouchal. 

Každičkou noc mě chodí kontrolovat a někdy ne jenom to. Byl úžasný a někdy jsem mu vyčítala, že mě opustil. Samozřejmě, že za to nemohl, ale prostě jsem ten vztek musela nějak ze sebe dostat. Uklidňovalo mě jen to, že byl neustále se mnou. Stíny, jež mě pronásledovaly po celý ten rok v Bradavicích byly jeho stíny a všechny ty zásahy jež dělal, když se Barty pokoušel zmocnit mého těla, byly jeho zásahy. Po celou tu dobu byl se mnou a ochraňoval mě.

,, Miluju tě!'' zaznělo každičký večer, když mě hladil po vlasech a snažil se mě uspávat. 

Popravdě se mi snažila pomáhat i Belatrix, která se ke mě chovala jako...kamarádka? Rozhodně k ostatním se chovala strašně, jen ke mě byla vlídnější. Možná to dělalo to, že jsem byla pod jeho ochranou. 

,, Měla bys nosit více černý! Nebo červený! Tyhle hadry jsou hrozný...'' radila mi. Někdy jsem to nevydržela a zasmála se.

Bradavice mi samozřejmě také chyběli, ale tady...tady jsem byla s ním a nic lepšího mě potkat nemohlo. Všechno by bylo krásné, pokud by se nestala ta věc!