NAŠE OSUDY

40

S Hyunjinem jsem se nakonec dohodl, že se sejdeme na jednou mostu poblíž jedné kavárny. Nemám tušení jakou kavárnu měl na mysli, ale nechám se překvapit.

Stál jsem u zábradlí a koukal se dolů na řeku, voda byla až nezvykle klidná a svůj klid přenesla i na mě. Byl jsem celkem ve stresu, protože milostivá dějepisářka nezkoušela, ale rovnou dala test. Podle mých pocitů jsem byl totálně v háji, takže volný víkend na menthal breakdown by se hodil.

,, Čekáš tu dlouho?"

Nadskočil a chytil se na místo, kde  je srdce.

,, Ohh promiň, nechtěl jsem tě vylekat."

,, Vpohodě, nečekám dlouho, takových 5 minut."

,, Dobře, tak pojď."

Následoval jsem jeho kroky a z nějakého důvodu mi ta cesta přišla povědomá.

,, Kam to vlastně jdeme?"

,, Za tu dobu, co tu jsem, jsem objevil jednu úžasnou kavárnu. Vaří tam skvělou kávu a zákuscích ani nemluvím."

,, Tak to se těším, za jak dlouho tam budem?"

,, Zachvilku, je to támhle za rohem."

Hyunjin měl pravdu, bylo to vážně za rohem. Chtěl bych říct, že jsem tu kavárnu nikdy ještě neviděl, ale to bych lhal. Že všech kaváren, které se nacházejí v Seoul si vybral zrovna tuhle, náhoda?

Podržel mi dveře, jako správný gentleman a já vstoupil dovnitř. Ovanula mě příjemná vůně kávy, kterou jsem miloval.

,, Pojď si sednout támhle."

Ukázal na jeden stůl po levé straně. Byl u okna a měl krásný rozhled na celou kavárnu.

Přisedl jsem si ke stolu a sundal si ten těžký batoh, který mě doprovází už od rána.

,, Jak si vlastně narazil na tuhle kavárnu?"

,, Jednou jsem se brzo ráno probudil, tak jsem se rozhodl, že se půjdu projít. Šel jsem na most, na kterém jsme se sešli a koukal na východ slunce. Býval bych tam zůstal dýl, ale lidi na mě začali divně koukat, tak jsem pokračoval v procházce. Potom jsem uviděl tuhle kavárnu, která se mi snad naschvál objevila před očima, když jsem dostal chuť na kávu. Zkusil jsem to tady a od té doby jsem chodím."

,, Tak to jo."

,, Byl jsi tu někdy?"

,, Ano, kamarád mého kamaráda tady pracuje."

,, Doopravdy?"

,, Ano, je to vlastně kluk mého nejlepšího kamaráda."

,, Abych pravdu řek, tak jsem se trošku v tom ztratil."

,, On-"

,, Dobrý den, čím vám mohu posloužit?"

Koukl jsem se na číšníka, který přerušil mě vypravování. Byl to Minho.

,, Oh Felixi, tebe bych tady nečekal."

Pohled přesměroval na blondýna přede mnou.

,, Seš na rande?"

,, Co? Cože?! Ne! -"

Začal jsem panikařit a Minho si to očividně užíval, když jsem se koukl na Hyuna, tak na tom byl stejně.

,, Dobře, už tě nebudu škádlit, co si dáte?"

,, Jedno ledové americano a ty, Hyunjine?"

,, Cappucino, prosím."