54

477 40 4
                                    

Bohužel večer se nic zajímavého už nedělo, teda, dělo se, ale mezi Chanem a Minhem. Řešili spolu něco a nás nechtěli zasvětit. Že až bude vhodný čas, dozvíme se všechno.
Nebudu lhát, chtěl jsem to vědět hned a má zvědavost byla celkem celkem velká. Avšak s Jisungem jsme se dohodli, že tentokrát do toho nebudeme strkat nosy a nic zjišťovat. Věřili jsme úsudku těch dvou.

Po krásném večeru jsem byl dovezen k sobě Chanem a jeho autíčkem. Skoro bych zapomněl na výlet, který jsem mu odsouhasil, kdyby mi ho nepřipoměl a neřekl, že mě vyzvedne ze školy. Kolovaly mnou obavy, do čeho jsem se to zase upsal, a zároveň trochu toho vzrušení z nevědomosti a neznáma.

Člověk nikdy neví s Chanem, ale já mu plně důvěřuji a to je hlavní.

,, To se tak pomalu balíš, protože jsi tak pomalý, anebo to schválně prodlužuješ kvůli tomu, že se ti nechce jet s Chanem?"

,, Neřekl jsem, že se mi nechce, ale nevím co budeme dělat a jestli se mám bát."

,, Však to bude vpohodě, uvidíš. Byl jsem obeznámen tím, kam tě bere a za mě se ti to bude určitě líbit."

,, Doufám, že máš pravdu."

,, Samozřejmě, že mám pravdu. Znám tě víc a jak ty sebe, takže už pojď."

,, Vždyť už jdu."

Dneska byl Jisung netrpělivý než jindy. Bylo to, jako kdyby se mě potřeboval zbavit co nejdřív. Čuhá čuha, že tady má asi někdo zalubem.

Když jsem vycházel ze školy, tak už zdálky jsem mohl vidět Chanovo auto. On si mne musel všimnout, neboť vylezl z auta a čekal na mě před ním.
Jisung vedle mě mě zezadu popstrkoval, abys pospíšil, jak zvláštní to chování.

,, Co máš dneska zalubem?"

,, Nic"

,, Nelži, chováš se podezřele"

,, Fajn, dneska mám v plánu upéct ten nejlahonější dort a nic mi v tom nesmí překážet, proto se vás dvou teď zbavím. Mámě jsem zařídil 2 hodiny zumby, takže potom příde domů mrtvá, že nebude mít čas se starat o nic jiného, než jít spát, táta má noční a tím je vystaráno."

,, Obeznámil si Minha s receptem? Ví vůbec, že bude péct dort?"

,, Ne, ale má to zůstat jako překvapení, takže, pokud to vyžvaníš Chanovi, jsem s tím ok, pokud to napíšete Minhovi, upeču vás za živa."

,, Jasný jasný."

,, Dobře, tak teď už běž"

Radši jsem už neprovokoval Jisunga a konečně šel za Chanem.
Chan mi daroval vřelé objetí s úsměvem a věnoval mi pusu na čelo.

,, Měli bychom co nejdřív odsud zmizet, Jisung má v plánu pečení a prý ho zdržujeme. "

,, On bude něco péct?"

Chan očividně nechápal. Možná se nemám čemu divit, protože s Minhem asi nejedou na přežívání věci.

,, Vysvětlím ti v autě, jestli se tady budeme zdržovat ještě dýl, tak potom schytáme nadávky od Jisunga a přitahujeme moc pozornosti."

Nebudu předstírat, že nejsem vůbec zvědavý, jak to dneska dopadne s Minhem a Jisungem. Pokud doopravdy dojde k tomu, k čemuž si myslím, že dojde, tak se bojím trochu o Jisunga. Proč? Je panic. Sice se je do tohohle celkem nadšený, ale určitou nervozitu z něj jde pociťovat.
Jak už jsem zjistil od Chana, tak Minho už před Jisungem někoho měl, takže on aspoň bude zkušený. Ale přece jenom..

___________________________________

Občas si říkám, co se asi musí honit hlavou lidem, který slyší konverzaci mezi mnou a mými kamarády.
Nedávno jsem obsolvovala 12 hodinovou cestu do Německa autobusem. Tolik témam a tak zvláštních jsem v životě nepobrala najednou.
Bavili jsme se o řezání prstů, kastraci, sebevraždách, blitkách, jak jsem byli někdy na mol, jak nám umřeli naši domácí mazlíčci a mnoho dalších. Myslím, že poslouchat nás muselo být vskutku zajímavé😋

Doufám, že se vám kapitola líbila. Další by měla být zajímavější🤭

Mucq💜

NAŠE OSUDYKde žijí příběhy. Začni objevovat