Knihomolky vetřelec {Ch.L}

Prolog

„Přísahám, že to bylo omylem " smála se brunetka sedící na gauči.

„To slyším už deset let" odpovídá jí s úsměvem její muž.

„Ale kdyby se to nestalo, tak tady takhle nesedíme" namítne svému manželovi.

„To máš pravdu zlato, ale stejně si to budu pamatovat..." přitáhl si ženu k sobě blíž. Slabě se na sebe usmějí a vymění si menší polibek
Tuhle menší chvilku vyruší pláč. Vymění si pohledy a oba naráz spustí...

„Kámen, nůžky, papír teď!" Žena dá nůžky a muž papír

„Ha teď ty" usměje se na svého manžela a hodí si nohy na konferenční stolek. Ten na ní dětinsky vyplázne jazyk a už šlape do dětského pokojíčku. Když už se vrátí zpět za svojí ženou do obýváku uvidí jí spát. Vezme si jí opatrně do náruče jako princeznu a odnese si jí do ložnice.
Uloží jí a sám si lehne po jejím boku.

.....