Knihomolky vetřelec {Ch.L}

30.

Anette

Jen co vyjdu před hotel zastavuje tu černé moderní auto. Nejsem si jistá dokud z něho nevystoupí sám Charles.
Přejde ke mně.
„Sluší ti to, můžeme?" Přikývnu.
Otevře mi dveře na straně spolujezdce a zase je za mnou zavře, přeběhne n stranu řidiče. A můžeme jet.
„Děkuju ti" ozve se po chvíli tiché jízdy.
„Za co?" Otočím se na něj.
„Že jsi napsala" vytvoří mi to úsměv na tváři ale nechci aby věděl že mě má vyhranou.
„No ještě nevíš jak to dopadne "
„To máš pravdu ale i tak Principessa"
Chybělo mi jeho oslovení a celkově on. Jen slyším jeho hlas a klepou se mi kolena.
„Kam mě vezeš?"
„Uvidíš" zasměje se.
Nakonec zastaví někde u silnice kde začíná cestička do lesa.
„Nejsou tady medvědi, vlci?"
„Bude to v pořádku" jdeme dál vedle sebe. Uslyším nějaký šramot. A tak jakoby automaticky se víc natisknu na Charlese a chytnu ho za ruku. Když vyjdeme z lesa uvidíme krásné jezero.

„O čem jsi chtěla mluvit?"
„O nás..." stojíme naproti sobě.
„Co od nás očekáváš"
„Chci tě zpátky Nett, víc než cokoliv. "
Přiblížíme se k sobě jak jen to šlo.
Cítím jeho dech na své kůži. Koukám mu zpříma do očí.
„Ale tak snadný už to mít nebudeš " usměju se položím mu dlaně na hrudník. Usměje se a vypadá jako by se mu ulevilo. Usměju se taky.
„Můžu?" Zeptá se slabě kývnu na souhlas. Bere mojí hlavu do dlaní a tiskne své rty na mé. Úplně jako bych nevěděla jak se dýchá, stojí, mluví.
Chvíli tam ještě tak stojíme. Ale pak se vydáme zpět k autu.
„Projedeme se?" Zeptá se. Nadšeně přikývnu. Zasvítí mu oči jako malému dítěti. Další hodinu různě jezdíme po okrskách ale nejvíce jsme si užívali při driftování na sněhu. Pak jsem si tohle autíčko půjčila i já. A řeknu vám je to boží. Vždy jezdím dle popisu táty jako posraná babča. Ale teď ta jízda mě úplně nabila.
„Řídíš skvěle jak... kde..." mumlal Charles. A to ve mně vyvolá výbuch smíchu.

„Tak jsi zpět " usměje se..
„Děkuju byl to hezký večer "
„A nezasloužil bych si ještě pusu?" Přetočím očima ale nahnu se k němu. Sice nastavil pusu ale já mu vtiskla pusu na tvář.
„Mohl by ses trošku oholit " usměju se a vystoupím z auta.

V pokoji jsem našla Kat s Danielem jak spí na sobě natisknutý a zaplou televizi. Vypnu jí a přemýšlím kde si ustelu já...