Kook princess

SLUNOVRAT

Šla jsem naproti JJovi. Zajímalo mě, co chtěl.

„JJ předpokládám," řekla jsem místo pozdravu.

„Jo."

„Co tady děláš?"

„Mám pro tebe vzkaz od Vlada," podával mi nějaký papírek.

„Od-"

„Ššš," dal si ukazováček před pusu, aby mě umlčel. „Jo."

„No, tak můžeš říct Vladovi, že mě to nezajímá."

„Ale-" chtěl se pokusit o vysvětlení. Já ho přerušila: „Žádný ale."

„Jen si to přečti," naléhal JJ.

„Nepřečtu. Nezajímá mě, co v tom vzkazu je." Nechtěla jsem si ho číst. Už jsem nad Johnem přemýšlet nechtěla. Jak Sára řekla, musela jsem si vybrat. Nemohla jsem být s oběma. A já si vybrala. Vybrala jsem si Rafa. Johna jsem musela z hlavy vypustit. „A víš, že bys tu vůbec neměl být? Jestli tě tady Rafe, Topper, nebo kdokoli jinej uvidí, jsi mrtvej."

„Jo, no, to vim," odpověděl a zaujatě si mě prohlídl.

„Tak bys měl radši jít. Nechceme tu nic rozvířit, že ne? A taky nechceš další modřinu, nebo snad jo? Protože já určitě ne."

„Ou, ty myslíš tohle," poukázal na modřinu u svého levého oka. „Ne, to nic není. Je to dobrý."

„Vážně?" Ta modřina opravdu dobře nevypadala. Zajímalo mě, kdo mu to udělal.

„Jo," potvrdil.

„Dobře, fajn. Hlavně už jdi."

„Jen, když si přečteš ten vzkaz," vyjednával.

„Ty se mnou manipuluješ," ušklíbla jsem se.

„Já? Nikdy."

„Fajn. Přečtu si to. Jdi už," rozkázala jsem. Nechtěla jsem, aby mu někdo ublížil a přimaloval mu další modřinu.

„Super." Otočil se k odchodu. Během chůze se na mě ještě stihl obrátit: „Budu v pořádku. Neboj se o mě." Zasmála jsem se: „Jistě.
Já vím." Rozložila jsem si vzkaz od Johna a dál JJovi nevěnovala pozornost. Měla jsem se s ním setkat vzadu na verandě. Vzhlédla jsem a rozhlídla se kolem. Nikdo si mě nevšímal, takže jsem měla šanci se nepozorovaně vyplížit. Topper se zřejmě ještě nevrátil.

🐚•3. osoba•🐚

JJ ujistil Gwen, že bude v pořádku, a chtěl co nejrychleji vypadnout. To mu bohužel ale nevyšlo. Udělal pár kroků, když ho chytil Rafe. Otočil ho k sobě. „Zajímalo by mě, jestli bys mi mohl donést Mai tai, příteli."

„Jo, plebsi, co kdybys to udělal dvakrát," navrhl Kelce.

„Hale, kluci," Rafe zamával na další svoje kamarády, „JJ bude servírovat předkrmy." JJ začal couvat: „Jasně, no, předkrmy jsou hned tady." Ukazoval na jeden stůl opodál. „Hned budu zpátky."

„My půjdeme s tebou, jen abychom měli
jistotu -" nestihl doříct myšlenku, když se JJ rozeběhl pryč. Rafe a ostatní za ním utíkali. JJ běžel dovnitř. Aby je trochu zpomalil, posunul jim do cesty židli. Na ráně byl hned první Rafe. „Sakra!" zaklel. Rychle ji oběhl a běžel dál. „JJi! Kdepak jsi?!"

JJ běžel na záchody, kde se pokoušel otevřít kabinku po kabince. Všude ale bylo obsazeno. Začínal být nervózní. Prošel dozadu do šatny. Tam už byl Rafe: „Hej, kámo. Co děláš v šatně, co?" Když se JJ otočil a chtěl to znovu obejít, překvapil ho Kelce. Odstrčil ho přímo do Rafovi náruče.