Kook princess

PRAVDA

🐚•3. osoba•🐚

„Co bude s tím zlatem?" zajímal se JJ. John B řekl plebsům všechno, co se dozvěděl od Gwen.

„Na zlato se zatím vykašleme. Prvně se musíme soustředit na Gwen. Potřebuje nás," odpověděl John B. Chtěl tu pro Gwen být a se vším jí pomoct.

„Možná, že zítřejší párty ji přivede na jiné myšlenky," navrhla Kie.

„My plánujem nějakou párty?" divil se Pope.

„Poslouchal jsi vůbec? Jasně, že plánujem. Pro Gwen. Souhlas?"

„Jdem pařit," souhlasil Pope a JJ s Johnem taky: „Pařba!" Radovali se. To Gwen na jiné myšlenky přivíst muselo, i kdyby nechtěla.

🐚•3. osoba•🐚

Ráno jsem se probudila celá rozlámaná a nechtělo se mi vstávat. Neměla jsem na nic náladu. Ale ta vůně smažených vajíček a slaniny mě donutila vyhrabat se z postele. Někdo si dal tu práci a připravil mi snídani. Byl u ní i vzkaz. Otevřela jsem ho a otráveně si odfrkla. To snad nebyla pravda. Večer se měla konat párty a Rafe mě na ni zval. Jestli si myslel, že to všechno tak lehce spraví, tak se mýlil. Navíc, jak jsem za okamžik zjistila, jakmile mi přišlo oznámení na telefon, tu párty pro mě připravili plebs. Dostala jsem zprávu od Kie. Chtěla se sejít, užít si den a společně se na tu párty připravit. To jsem samozřejmě nemohla odmítnout. Hned jsem se převlíkla, zabalila si nějaký věci a vyplížila se ven. Nepotřebovala jsem žádný vyslýchání ať už od Warda, tak od Rose, a ani nikoho jiného v domě. I když jsem počítala, že Rafe byl stejně někde s Topperem. O Sáře jsem popravdě nic nevěděla. Ward na sto procent vyřizoval papíry, aby se mohl stát mým poručníkem po tom, co jsem ztratila poslední rodinu. Takže vlastně Rose byla doma jako jediná. To ale neměnilo nic na tom, že kdyby věděla, kam jdu, tak by mě určitě nepustila.

Bezpečně jsem dorazila ke Kie a po zazvonění mi otevřela její mamka. S úsměvem na tváři mě pustila nahoru za Kie do jejího pokoje. Jakmile mě spatřila, vběhla mi do náruče: „Panebože, Gwen, moc mě to všechno mrzí. John B nám všechno pověděl. Jsi v pořádku?" Měla o mě starosti. Přikývla jsem: „Je to těžký, ale snažím se." Kie mi věnovala nevěřícný pohled. Vždyť jo. Nevěřila jsem to sama sobě, tak jsem nemohla čekat, že to uvěří někdo mně. Zakroutila jsem hlavou. Do očí se mi hrnuly slzy. „No tak, pojď sem. Rafe je idiot," Kie mě k sobě přitáhla zpátky. „Dneska přijdeš na jiný myšlenky a užiješ si to. Věř mi," snažila se mě povzbudit. Rozhodla jsem se jí věřit. A dobře jsem udělala. Čas utíkal rychle a za chvíli byl čas párty. Vyzvedli nás kluci a dopravili na místo. Přes to, že to byli oni, kdo tu párty uspořádali, tak tam už bylo plno lidí. Kie mě povzbudila pohlazením po rameni a já se vydala vstříc davu s Popem.

„Pope, nemyslím si, že je to dobrý nápad," začínala jsem mít pochybnosti. „Necítím se na to. Nemyslím si, že mi tohle pomůže."

„Zkus se alespoň trochu bavit, dobře?"

„Fajn. Ale nebudu utápět svůj zármutek v alkoholu," oznámila jsem.

„Když to říkáš." V jeho hlase byly slyšet pochybnosti. A taky oprávněný. Ani ne po půl hodině jsem úplně na mol tancovala uprostřed skupiny lidí, kteří na mě pokřikovali: „Svlíknout!" Neváhala jsem se svlíknout snad úplně do naha, kdyby mi v tom John B nezabránil. Jediný, co jsem na sobě v tu chvíli měla, byla podprsenka a kraťasy, v kterých jsem přijela. Hodil si mě přes rameno a odnesl stranou, kde mě posadil na židli. Jak byl silný, a dokonce gentleman.