Kapitola 2

523 22 0
                                    

•Pohled Julie•

,,Kdybys něco chtěla přinést, zavolej a hned jsem tady," snažil se táta. Po smrti mámy je nervózní i z toho, že zakašlu. Tak si asi dovedete představit, co mu způsobil tenhle incident.

,,Tati, jsem v pořádku. Vždyť i doktoři to říkali," uklidňovala jsem ho. ,,Jen mám mít raději ještě pár dní klidový režim."

Nenechal se odbýt. ,,Nemám si vzít volno v práci? Zvládneš to tady sama?" pokračoval.

,,Běž," vydechla jsem. ,,Kdyby cokoliv, volám ti."

Zahrabala jsem se hlouběji do huňaté deky a znuděně přepínala programy v televizi. Nic záživného jsem nenašla, a tak jsem si zapla na Netflixu Líbací stánek, který jsem viděla nejméně tisíckrát. Tyto přiblblé americké filmy jsou totiž moje guilty pleasure.

Linda🤍 vám odeslal/a zprávu.

Když jsem uslyšela upozornění na Whastappu, vzala jsem telefon do ruky.

Linda🤍: Jak ti je, marode?

Já: V pohodě. Ležím. Nechceš se stavit?

Linda🤍: To bych mohla. Za čtvrt hoďky jsem tam.

Telefon jsem odložila a opatrně jsem se vstala zkulturnit. Ačkoliv mě Linda zná ve všemožně nelichotivých podobách, i tak by mi bylo nepříjemný tady ležet v pyžámku se slonem, s dva dny neučesanými vlasy a obvazem na hlavě. V rámci možností jsem si učesala cop a místo pyžama jsem si oblékla tepláky a basic triko.

Když jsem v kuchyni připravovala chipsy a colu, ozval se zvonek. Vydala jsem se ke dveřím.

,,Ahoj superstar!" vyjekla moje praštěná nejka a vtáhla mě do objetí. ,,Na, to je pro tebe," řekla a dala mi do ruky taštičku a kytku.

,,Neměla jsi mi nosit nic," vydechla jsem. ,,Vždyť mi nic není. Všichni to zveličujete," protočila jsem očima. ,,Táta si kvůli mně chtěl brát dovolenou," řekla jsem se smíchem.

Na to konto se zasmála i Linda. Ona totiž moc dobře ví, jaký můj táta je. ,,To bych si tak tipla," přikývla. ,,Ale zase je fajn, že se stará," dodala ještě.

Za nepřetržité konverzace jsme se přesunuly do kuchyně, kde jsem hledala vázu na tu kytku. ,,To jo," souhlasila jsem.

,,Když jsme u toho starání," začala Linda. ,,Tak by mě fakt nenapadlo, že mi ohledně tebe napíše Krejčí," mluvila. ,,Takový arogantní blbeček to je."

,,Taky by mě nanapadlo, že by ho tak trápilo, že někoho sejmul na tribuně míčem," přiznala jsem.

,,Kdyby jsi měla Instagram, už jste si mohli psát," neodpustila si narážku na to, že ho nemám. ,,Třeba by tě pozval i na rande," mrkla na mě.

Od srdce jsem se zasmála. ,,Neprahnu po ničem jiném, než randit s fotbalistou, kterýmu to sice kope, ale zrovna moc nemyslí," protočila jsem očima. ,,Já jsem úplně mimo jeho ligu," podotkla jsem ironicky a pro důraz na sebe ukázala prstem.

,,Otevři si ještě ten dárek," upozornila mě.

Sáhla jsem do taštičky a předmět z ní vytáhla. Byl to rámeček. Po jeho důkladném prohlédnutí jsem vyprskla smíchy. V rámečku byl vytisknutý titulek z internetu.

Drama na Spartě: Fotbalová hvězda Ladislav Krejčí sestřelil fanynku míčem. Musela přijet i sanitka.

,,Neříkej mi, že o tom psali i na internetu," zamrkala jsem překvapeně a nevěřícně na to hleděla.

Mimo ligu - LK37 [CZ] Where stories live. Discover now