Kapitola 22

526 25 5
                                    

•Pohled Julie•

Od té doby, co jsme se s Ladislavem viděli naposled, uplynulo už pár dní. Přes týden jsem chodila do školy a trávila odpoledne s Lindou. V podstatě jsme si zbyly, jelikož jsme obě zase bez mužské společnosti a jiné kamarádky nemáme. Táta už je doma, ale má nařízený klidový režim. Což zapříčinilo to, že se nemůže zúčastnit nedělního velkého derby mezi Spartou a Slávií. Proto v podstatě donutil mě, že tam musím jít. Nepřežil by, že tam nikdo z naší rodiny nebyl. Neměla jsem to srdce ho odmítnout, když není v pořádku, a tak jsem pod drobným nátlakem souhlasila a Lindu jsem donutila jít se mnou.

,,Kámo, jsme tu moc brzo," zhodnotila Linda. ,,Tribuna je ještě poloprázdná," řekla otráveně, když jsme si sedly na naše místa, kde široko daleko od nás zatím nikdo nebyl.

Protočila jsem nad ní očima. ,,Já prostě nezvládám ten nával těsně předtím," zamrmlala jsem.

,,A nebo jsi chtěla stihnout předzápasovou rozcvičku, abys mohla sledovat svoji lásku, kterou jsi jen tak z trucu poslala do prdele?" zeptala se se značnou ironií ve svém hlase. To, že jsem úplně pitomá, jsem od ní za poslední týden slyšela nejmíň stokrát. Nedokáže pochopit, proč jsem Ladislava odřízla.

Mykla jsem rameny. ,,Moc neprotestoval," prskla jsem. ,,Má zástupy jiných. Nemám strach, že by ho moje odmítnutí nějak trápilo," dodala jsem ještě. Po tom, co vyšel ten článek, jsem mu napsala, že v tom nechci pokračovat. To, že se za námi honí novináři a my nemůžeme svobodně chodit ven, pro mě bylo naprosto nepředstavitelné. Já jsem normální holka z Letné, která chce jít s klukem na rande kamkoliv, kdykoliv se rozhodne, aniž by za námi někdo chodil nebo na nás něco pokřikoval. Vzala jsem si moc velké sousto, které jsem nedokázala rozžvýkat. Jsem úplně mimo jeho ligu. Já kopu prales, zatímco on je na špičce prvoligové tabulky.

Linda nade mnou zakroutila hlavou. ,,Ta jeho rána míčem, ti to v té tvé krásné hlavince slušně pomotala," zasmála se. ,,Já už bych se na tebe taky vysrala, kdybys mě jeden den líbala a druhý den mi napsala adios," řekla mi upřímně. Jestli je něco, co na ní miluju a zároveň nesnáším, je to právě její pravdomluvnost. Nikdy mi nemaže med kolem pusy a řekne věci tak, jak jsou.

,,Já vím," vydechla jsem zírajíc na hřiště, kam zrovna ze zázemí vybíhali fotbalisti. Za doprovodu aplausu se rozběhli na hřiště, kde si tam a zpět vyklusávali hřiště na šířku.

Když jsem uviděla Láďu, celá jsem ztuhla. Nemohla jsem od něj odtrhnout zrak. Vypadal dokonale jako vždy. Seděli jsme dostatečně blízko hřiště, abych poznala, že není ve své kůži. Pomalu klusal za ostatními a zrak měl zabořený do trávníku. To není zrovna forma, kterou by měl mít kapitán na derby. Když byl blíž k nám zvedl hlavu a naše pohledy se střetly. Nemohla jsem se od něj odtrhnout a on ode mě také ne. Lehce jsem na něj zamávala a neodolala úsměvu. Fakt jsem z něho byla mimo. On moje činy napodobil. Jeho oči se rozzářily a s úsměvem na tváři běžel na druhou stranu hřiště. ,,Roztomilé," zhodnotila Linda. ,,A teď mi sakra řekni, proč jsi ho poslala do háje?" rozhodila naštvaně rukama. ,,Vždyť jste ze sebe úplně hotoví."

,,Blbost," vyhrkla jsem. ,,Jenom jsme se pozdravili. To je vše," odporovala jsem jí.

,,Já fakt nerozumím, proč si to komplikuješ. Mohla jsi mít kluka, o kterém sní každá borka tady," řekla a rozhlédla se po tribuně. ,,A nejen tady," dodala ještě.

,,Lindo," vydechla jsem znuděně. Mám pocit, že to za posledních pár dní nemluvím o ničem jiném. ,,Nestojím o veřejný vztah," odpověděla jsem jí. ,,Přesně to je to, co nechci. Aby mého kluka chtěla každá. Proč by pak byl se mnou?"

,,Nemám k tomu už co říct," zakroutila hlavou. ,,Jestli je někdo fakt tragéd na vztahy, jsi to ty," zhodnotila. ,,A za vše můžeme poděkovat tomu debilovi Patrikovi."

Nebavilo mě poslouchat její kritiku. Taky nejspíš asi proto, že jsem věděla, že má pravdu a nebyla jsem schopná si to přiznat. ,,Jdeme si koupit něco na pití?" změnila jsem téma.

Linda přikývla. Z toho neustálého pokukování po LKáčku mi vyschlo v puse. Když jsme došli ke stánku s pitím, videla jsem, že řadu na něj stojí i Sabina od Krabce s tou zrzkou, která spala s Ladislavem. Hned se mi sevřel žaludek a nebylo mi dobře, když si mě zrzka všimla a s pohledem přilepeným na mě něco začala šeptat Sabině. ,,Já tu krávu rozbiju," zaduněla Linda vedle mě, která si situace taky všimla.

,,Kašli na to, vždyť už je to jedno," řekla jsem odevzdaně. ,,Ať si ho klidně nechá."

,,V žádném případě," řekla rozhodně a vydala se k nim. Nechtěla jsem na sebe nijak upozorňovat a už vůbec ne se na veřejnosti zaplétat do konfliktů. ,,Čau, máte s mojí kamarádkou nějaký problém?" slyšela jsem, jak říká směrem k těm dvěma, zatímco já jsem tam teprv přicházela celá rozhozená. Byla to pro mě zkrátka nepříjemná situace.

,,O čem to mluvíš?" zeptala se zaraženě Sabina.

,,Ty moc dobře víš, o čem mluvím," prskla Linda.
Na Sabině šlo vidět, že její někdy až arogantní výraz je jenom póza. V momentě neměla slov a zmlkla. V Lindě se vařila krev. ,,Jestli máte s Julií problém kvůli Krejčímu...,"

,,Hej, hej, ztiš se," drkla jsem do ní, jelikož se na nás začaly upírat zraky lidí v naší blízkosti.

,,Nemáme," uchechtla se zrzka. ,,To vy máte asi nějaký problém."

,,Pokud vidím, že se někdo zjevně baví o mojí kámošce a navíc ještě někdo jako ty," odplivla si Linda, když ji přejela pohledem. ,,Tak mi to samozřejmě není jedno."

Konečně promluvila i Sabina. ,,Hele, nemám ráda spory," přiznala snažící se situaci uklidnit. ,,Kája mi jen říkala, že ty jsi ta holka od Krejčího s kterou nejspíš randí, protože jste se u něj tehdy potkaly," rozmluvila se. ,,Adam furt mluví o tom, že je Krejda v háji z nějaké holky, a tak jsme si daly jedna a jedna dohromady."

Přikývla jsem. ,,Jo, v pohodě. Ale se mnou nerandí. Ukončila jsem to," vysvětlila jsem.

Zrzka, Kája, jak už nyní vím, se jenom potutelně usmála. Jako by jí moje informace snad zahrála do karet. ,,Nedivím se," přikývla. ,,A taky už aspoň chápu, proč mi zase volal, abych se stavila."

Mimo ligu - LK37 [CZ] Where stories live. Discover now