Kapitola 36

408 29 4
                                    

•Pohled Ládi•

,,Vstávej!" třepala se mnou moje drahá polovička v, dle mého názoru, nekřesťanskou hodinu.

Nespokojeně jsem zakňučel a otočil jsem se od ní na druhou stranu. ,,Kde se ten otravný lidský budík vypíná?" zahřměl jsem do polštáře. Julie se na ten popud rozchechtala a začala mě lechtat. ,,To je podpásovka!" vyjekl jsem a vymrštil jsem se do sedu snažíc se chytit její ruce, které nekontrolovatelně šimraly moje tělo.

,,Jestli mám být otravná, tak budu se vším všudy!" nedala se a pokračovala. Její ruce se mi podařilo chytit. Díky tomu, že su větší, jsem ji otočil pod sebe a spojené ruce jsem jí zvedl nad hlavu. Seděl jsem jí na klíně a užíval si to, že teď je v pasti ona. ,,Prosím, prosím, Ládínku, pusť svoji milovanou Jůlinku," žadonila se smíchem.

,,Hustý, ty rýmuješ," pochválil jsem ji.

,,Hustý, jsi fotbalista a poznáš rým," oplatila mi ironicky.

Svoji pravou rukou jsem přechytl obě ruce nad hlavou a levou jsem ji začal lechtat. ,,Su génius," poplácal jsem se pyšně po hrudi a pokračoval v lechtání. Julie se pode mnou svíjela v křeči a střídavě kňourala a smála se. ,,Už ti stačí?"

,,Ano!" zakřičela. ,,Prosím," dodala už klidněji. Pustil jsem ji a sehl se k ní pro pusu. Spojila ruce na mém zátylku, čímž si mě u sebe přidržela déle. Rozhodl jsem se pokračovat, takže jsem jí sázel polibky čím dál níž. ,,Už chci k bazénu," zazubila se na mě nevinně, čímž přerušila moje snažení.

,,Děláš si ze mě prdel," vyjekl jsem ublíženě. ,,S tímhle," ukázal jsem si mezi nohy, kde se mi rýsovala vystouplá boule. ,,Já k bazénu rozhodně nemůžu," zhodnotil jsem. ,,Musíš se o to postarat," zamrkal jsem nevinně.

,,Není zas tak velkej, aby byl v plavkách vidět," vyplázla na mě jazyk. Otočil jsem ji pod sebou tak, aby byla na břiše, a poměrně dost jsem ji plácl přes zadek. ,,Au!" vyjekla. ,,Ty seš fakt debil, Ladislave!"

Snažila se všemožně vysmeknout, ale měl jsem ji v šachu. ,,Cože su?" šeptl jsem jí do ucha, když jsem se k ní naklonil.

,,Debil!" prskla na mě a hladila si místo, kam jsem ji plácl.

,,Koleduješ si!" procedil jsem mezi zuby a jemně jí zkousl ušní lalůček. Cítil jsem, jak se pod mým dotykem zachvěla. Miluju to, co s ní dělám.

Opatrně jsem z ní slezl a ona se otočila na záda. Lehl jsem si nad ni a opět spojil naše rty. ,,Jsi nádherná," šeptl jsem, když jsem ji si ju zblízka prohlížel. Usmála se na mě a sesunula se níž.

Po příjemném společném ránu na hotelu, jsme se vydali do města. ,,Ráno tohoto typu bych si nechal líbit každý den," zazubil jsem se na Julii, se kterou jsme šli ruku v ruce z taxíku do restaurace na snídani.

,,Nápodobně," uculila se na mě.

Posadili jsme se v restauraci, kde jsme si den předem udělali rezervaci. Jednalo se o beach club, kde jsme měli v plánu strávit celý den. ,,Co si dáš?"

,,Nevím, jestli sladkou nebo slanou snídani," polemizovala nahlas.

,,Tak já jsem byl jaký?" zeptal jsem se smíchem. ,,Podle toho si vyber tu opačnou variantu," žil jsem v domnění, že jsem jí pomohl s výběrem.

Znechuceně se na mě zatvářila. ,,Přešla mě chuť, ty prase," prskla pohoršeně. Julie má totiž dvě tváře. Na oko je stydlivá, slušná a hodná. Kdo ji ale pozná ví, že pod tím andělským povrchem se skrývá ďábel, který se v ní probouzí jen v soukromí.

,,Před hodinou ses neofrkovala," upozornil jsem ji.

,,To ne," souhlasila. ,,Ale řešit příchuť tvojí mrdky u snídaně taky nepotřebuju," dodala jako by se nechumelilo a přesunula pohled zpět k jídelnímu lístku.

Její přímočarost mě donutila vykulit oči. Ne vždycky dokážu odhadnout, kdy z ní ten ďábel vyskočí. ,,Julie!" rozchechtal jsem se a překvapeně si zakryl pusu.

,,Good morning. What would you like for a breakfast?" objevil se u nás milý číšník.

,,Uhm," zarazil jsem se. Konverzace v angličtině není moje silná stránka. ,,One coffee and," odmlčel jsem se. ,,Chocolate pancakes," vydoloval jsem ze sebe.

Julie nad mým výkonem pokroutila hlavou. ,,I would like to have a chocolate pancakes also but without banana please," objednala si. ,,And orange fresh," doplnila ještě. ,,Thank you."

Číšník si zapsal objednávku a odešel. ,,Ladislave, musím říct, že tvoje angličtina je tragická," zhodnotila bez kapky citu a důležitě se opřela lokty o stůl.

Naštvaně jsem na ni přimhouřil oči. ,,Díky, slečno studentko angličtiny," zašklebil jsem se ironicky. ,,Neříkalas, že když to vystuduješ, můžeš být učitelka?"

Přikývla. ,,Nevím ale, jestli jsem dostatečně trpělivá na ztracené případy jako jsi ty," provokovala mě.

,,Julie," vydechl jsem. ,,Přestaň si zahrávat," varoval jsem ji.

,,Nebo?" naklonila se ke mně laškovně.

Naše flirtování přerušil číšník, který přinesl naše objednávky. ,,Enjoy your meal," usmál se na nás a odešel.

,,Tak dobrou chuť," popřáli jsme si vzájemně.

Oba dva jsme si vychutnávali svoje jídla a jediné, co u našeho stolu šlo slyšet, bylo cinkání příborů.

,,Psal mi Kara," začal jsem konverzaci, po chvíli ticha. Tím jsem upozornil Juliinu pozornost natolik, že na chvíli přestala jíst. Gestem mě pobídla, ať pokračuju. ,,Přiletí sem se Sabinou dneska v noci. Mohli bychom společně něco podniknout," vznesl jsem návrh. Viděl jsem, jak se nadechuje a předpokládal jsem, že bude něco namítat. ,,Pochopím, když řekneš ne," vyjádřil jsem pochopení. ,,Vzhledem k těm situacím s Karolínou."

,,Nemusel jsi to jméno zmiňovat," odsekla. Po zmínění Karolíny se její nálada v momentě dostala na bod mrazu. Že já někdy nedržím hubu. ,,Ale jo, klidně. Předpokládám, že pozítří už tě budu mít plný zuby," neodpustila si.

,,Večer za tyto kecy strašně dostaneš," vyhrožoval jsem jí ve srandě.

,,Nemůžu se dočkat," mrkla na mě. Dojedli jsme snídani s výhledem na zátoku a přesunuli jsme se k bazénu, kde jsme strávili následujících několik hodin. ,,Natřeš mi záda?" zeptala se mě a podala mi jeden z dvaceti opalovacích krémů, které táhla sebou přes celou Dubaj. Přestal jsem se snažit pochopit ženskou logiku, proč nemá jeden, jak normální člověk.

,,Jasně," přikývl jsem. Krém jsem vzal a něžně ho roztíral po jejím drobném těle. Dělalo mi to opět neklid v kalhotách. ,,Zas bych tě ojel," šeptl jsem jí se smíchem.

,,Ty seš fakt nemocnej," zakroutila nade mnou.

,,Jsem chlap a mám své potřeby!" odvětil jsem jí dotčeně.

,,No právě," zamrmlala a čekala, než dokonám svoji práci.

,,Hotovo!" zahlásil jsem a lehce ji plácl přes zadek. Nemohl jsem z ní spustit oči, jak byla krásná. Její postava v plavkách dokonale vynikla a dětsky působící nenamalovaný obličej podtrhoval její přirozenou krásu.

Každý jsme si lehli na své lehátko a vzali si do ruky telefon. Otevřel jsem Instagram a ve stories mi vyskočila fotka Sabiny od Kary.

Byla to fotka z letiště kde nebyla sama. Nebyl tam Kara, jak bych očekával. Byla tam ona a Karolína a u toho popisek: "Hababis are coming to Dubai".

,,Doprdele!"

Mimo ligu - LK37 [CZ] Where stories live. Discover now