Kapitola 25

545 20 1
                                    

•Pohled Ládi•

Vrátili jsme se zpět do Kozičky hlavně kvůli tomu, že Julie tam nechtěla nechat Lindu samotnou. Když jsme vešli dovnitř, uviděl jsem ju visící na Lacim. Nevypadala, že by jí Julie nějak scházela.

,,Borci, toto je Julie," představil jsem ji, když jsme přišli k hloučku mých spoluhráčů stojících u baru. Stydlivě se pousmála a věděl jsem, že jí tato situace není zrovna nejpříjemnější. Proto jsem ji chytl kolem ramen a lehce ji pohladil.

,,Ty vole, až si budu chtít najít pěknou holku, kopnu míč na tribunu," řekl se smíchem Viťas. Měl v sobě už pár panáků, díky čemuž se prohloubila jeho nevyspělá stránka. ,,Martin," řekl a podal Julii ruku.

Julie ruku se smíchem přijala. ,,Pokud vím, holku máš," zazubila se.

,,Mluvíš s odkojenou Sparťankou, na ni si dej radši pozor," zasmál se vedle Vitíka stojící Kara. ,,Znám tě z povídání," vysvětlil mi. ,,Jsem Adam."

Viděl jsem, jak na něj Julie zírá jak na svatý obrázek. Poměrně dost se na něho culila, což se mi rozhodně nelíbilo. ,,Julie," přijala jeho ruku a zatřásla s ní.

Poté se ještě seznámila s ostatními kluky, kteří tuto situaci okolo nás vnímali. Například Laci vůbec netušil, co se okolo něj děje, protože v tu chvíli poměrně důkladně zkoumal dutinu ústní Juliiny nejlepší kamarádky. ,,Měli bychom si dát panáka na seznámení," rozhodl Sáďa a rovnou je pro všechny objednal.

,,V pohodě?" šeptl jsem Julii do ucha.

Ona se v ten moment ošila a s úsměvem přikývla. ,,Naprosto," řekla a letmo mě líbla na rty. Musím přiznat, že jsem byl trochu zaskočený. Nečekal jsem, že by toto udělala v aktuální situaci přede všema. ,,Promiň, to ten alkohol," dodala se smíchem.

,,Hlavně se neomlouvej za něco, co oba chceme," řekl jsem a nepatrně jsem se jí otřel o ucho. Věděl jsem, že každý tento dotek ju dohání k šílenství podle toho, jak na ně reaguje.

Sáďa před nás postavil tác s panáky a rovnou si jeden vzal. My ostatní jsme ho napodobili. ,,Tak na dnešní vyhrané derby," pozvedl panáka. ,,A také na Krejdovu osobní výhru," zasmál se. My s ním.

,,Na nás!" vyhrkla Julie a zkušeně do sebe kopla alkohol, který se zelenal ve skleničce. Ta její nevinnost není aplikovatelná úplně na všechno. ,,Panák zelený," zakroutila nad námi znechuceně hlavou. ,,Chápu proč, ale tohle se pít nedá," zhodnotila.

,,My si tě vychováme," zasmál se Kara. ,,Sabina se to taky naučila," dodal.

Pozvedl jsem obočí. ,,Sabina by se hlavně měla naučit najít si normální kámošky," vyprskl jsem. ,,V tom si ju vychovej."

Adam překvapeně zamrkal. Musím uznat, že jsem to v tu chvilku docela přehnal. Ale ta situace s Karolínou, kdy lhala Julii, jen proto, aby nás rozeštvala, ve mně neustále rezonovala. ,,Slavíme výhru, kámo. Nemám zájem se o tomto bavit," odpověděl mi.

Julie se na něj usmála. ,,Aspoň jeden z vás je rozumnej," zhodnotila situaci proti mě. ,,Díky za to."

,,V první řadě mi šlo o to zastat se tebe," vysvětlil jsem jí.

Přikývla. ,,Děkuju," mrkla na mě. ,,Ale Adam zřejmě nemůže za kamarádku jeho přítelkyně."

,,Máš pravdu," uznal jsem. ,,Sorry, brácho," omluvil jsem se směrem ke Karovi.

,,Zapomeň na to," mávl nad tím rukou.

Julie mě vzala za paži a táhla doprostřed parketu. Na tanečky jsem zrovna moc nebyl, a tak jsem se jenom lehce pohyboval do rytmu písničky, zatímco Julie se o mě dost provokativně otírala. Držel jsem ji za boky a jen jsem si užíval její přítomnost. Alkohol v ní probouzel úplně jinou osobnost. Byl jsem z toho hotový. ,,Nemůžeš se o mě takto otírat, Julie," sykl jsem hodně ztěžka. Tvořil se mi v kalhotách jeden velký problém a nebyl jsem si jist, že se Julie pohrne do jeho vyřešení.

,,Já můžu všechno," zkousla si ret a otočila se ke mně čelem. Spojila ruce za mým krkem a vpila se do mých očí. ,,Nechápu, jak jsem tě mohla odmítat."

Tato věta mě donutila k úsměvu. Moje typické ďolíčky se vyjímaly na mých tvářích hodně dlouho. ,,Přespíš dnes u mě?" zeptal jsem se jí. Naše rty se skoro dotýkaly a mrmlal jsem jí to do nich.

Přikývla. ,,Ale spát s tebou nebudu," zamítla rovnou.

,,Proč?"

Mykla rameny. ,,Jak bych vypadala?" zeptala se řečnicky. ,,Ráno jsme spolu ještě ani nemluvili a teď ti vlezu do postele?" pokračovala v otázkách. ,,To není můj styl."

,,A co je tvůj styl?" zazubil jsem se.

,,Hmmm," zapřemýšlela nahlas. ,,Mě si chlapec musí zasloužit," vymyslela najednou.

Hlasitě jsem se uchechtl. ,,S tebou to nebude lehký, ty moje střelená."

,,Sestřelená, když už," opravila mě.

,,Šo vy hrdkl-" přiřítila se k nám Linda nejednou a měla opravdu velký problém s artikulací. ,,Šo vy hrdkličky?" zeptala se. ,,Hrdličky," opravila se.

Zasmál jsem se nad ní. ,,Vezmem tě domů, co ty na to?" otázal jsem se jí, když se na mě pověsila, jelikož se její nohy motaly a sama pořádně neustála. Na slova už se nezmohla a jen přikývla.

,,Si stejně pro Julii lepší než Karabec," vyhrkla najednou.

Zmateně jsem se podíval na Julii, která překvapeně kulila oči. ,,Co?"

,,Nevím," mykla rameny. ,,Neví, co mluví."

Situaci jsem přešel a s Lindou zaháknutou za moje tělo jsem se vydal směrem ven. Po cestě jsem se rozloučil s klukama a s Julií v závěsu jsme opustili bar. Naštěstí před ním bylo dostatek taxíků, takže jsme nasedli do toho, který byl nejblíž.

,,Dobrý večer," pozdravili jsme s Julií jednohlasně. Linda bezvládně dopadla na zadní sedačku. Julie si sedla doprostřed vedle ní a já na kraj.

,,Kam to bude?" zeptal se obtloustlý taxikář. Julie mu nadiktovala Lindinu adresu. Uvědomil jsem si, že vlastně bydlí jen o pár baráků od Julie.

,,Nepřespíme u vás?" zašeptal jsem Julii do ucha. ,,Nechce se mi pak jet ještě přes půl Prahy ke mně."

Přikývla. ,,Aspoň mi nebudeš muset půjčovat pyžamo," zachichotala se.

,,Pyžamo nebudeš potřebovat."

Mimo ligu - LK37 [CZ] Where stories live. Discover now