Dreamer (Larry Stylinson) - CZ

Chapter 58 - Unrepairable + INFO

Prosím přečtěte si informace na konci, nebojte nemáte se čeho bát - naopak :)

Harry

„Proč to udělal?" ptám se zoufale už po několikáté v řadě.

„Nevím, Harry. Já už nevím vůbec nic," odpoví mi poklesle Liam, jenž si ode mě přebere téměř prázdnou lahev Whiskey. Připadám si stejně jako před léty, když zmizel Louis poprvé. Jen já, Liam a láhev medové whisky na nejvyšším kopci v Londýně, hledící vysoko ke hvězdám a přemýšlejí nad tím, kde je zrovna on, co se mu asi zrovna honí hlavou. Myslí na mě nebo se mě snaží vytěsnit z hlavy jako otravnou píseň opakující se pořád dokola. Tentokrát je to přesto jiné, tenkrát mi ho někdo vzal, oderval ho ode mě. Nyní je to však přímo on, kdo mi vytrhl srdce z těla.

„Říkal, že už nikdy neodejde, ať se nebojím zamilovat," začnu chladně. „Říkali, že láska je krásná, i když bolí a zraňuje, mluvili o tom, jak se jí mám otevřít a že potom budu šťastný. Udělal jsem to všechno do jednoho, dal tomu zasranému pocitu šanci s důvěrou, že mě znovu nezradí. Nechal jsem Louise, aby zlomil mou ledovou slupku." Dramaticky se odmlčím a sevřu mezi prsty trs trávy. „Lhali, lháři, všichni jsou jen zkurvení lháři."

„Pamatuji si, jak jsem s tebou četl ten dopis. Louis tam psal, že se nemáš lásky stranit a bát se jít." I on udělá mezi větami významnou pomlku. Už chci protestovat proti jeho slovům, on však dodá něco, co mě utvrdí v tom, že ani on není tak naivní jak se zdá. „Kecy, na tvém místě bych s každým vyjebal. Sbalit ho, ošukat a vyrazit. Když nad tím tak přemýšlím, vůbec se ti nedivím, na tvém místě bych se choval stejně."
Překvapí mě to, co říká, ty slova zní z jeho úst zvláštně.

„Já bych od něj nikdy neodešel, i kdyby mě to mělo stát všechno, co mám," pronesu upřímně tichou nocí, ležící kolem nás jako opona skrývající zvěrstva, co se kolem nás dějí. „Kdyby mě miloval, tak, jak tvrdil, nikdy by neodešel." S tím v pěsti sevru stříbrný křížek s vyrytým nápisem tak silně, až mi zbělají klouby prstu. Jedním jediným pohybem si ho strhnu z krku, zabolí to, ale jen na sekundu než se jemná očka řetízku navzájem od sebe odtrhnou.

Mám nutkání ten šperk ohodit daleko od sebe, něco mi však říká, že bych toho litovat a tak místo toho si ho jen strčím do kapsy. Hned, jak to udělám, napiji se zlatavé tekutiny, která mě příjemně zahřeje a dá mi pocit, že všechno bude v pořádku. Alkohol není trvale řešení našich problémů, no stale to nějaké řešení je.

„Nesnáším ho," chraplavý hlas se mi pronese vzduchem a rozplyne se všude kolem nás.

„Koho?" zeptá se Liam a taky si přihne.

„Osud."

~~~~

O pár týdnů později

„Pane Stylesi?" do uší se mi dostane tichý hlas mého nového asistenta, je celkem šikovný, není to Louis, ale svoji práci dělá dobře.

„Ano?" odpovím a nadále se přehrabuji papíry a smlouvami. Snažím se zaměstnat práci natolik, abych neměl čas přemýšlet nad ničím jiným. Od té doby, co Louis zmizel, byl každý den utrpení, pořád tak trochu je, ale pomalu se s tím učím žít. Musím uznat, že ať už odjel z jakéhokoliv důvodu, zabralo to, žádné další výhrůžky, dopisy nic, dokonce jsem už neměl více důvodu držet Chrise, sice potom prskal jak mokrý kocour, ale víceméně pochopil, proč jsem to udělal. Jen jsem se pak nevyhnul výsměchu, který jsem od něho schytal, když se dozvěděl, že Louis ode mě utekl.

„Pan Welton se ptá, jestli by bylo možné, kdybyste se nějak setkali."
Spojím rty v úzkou přímku a zamračím se. Ne jen nad tím, že kvůli němu nechci jet takovou dálku, ale i nad tím, že mi hlavou znovu přeběhla myšlenka, kterou tam nechci. Chci říct, Louis mi v dopise psal, že mi nebude zakazovat, abych ho hledal, protože je to zbytečné - pletl se. On mi to nechce zakazovat, protože je to zbytečné, ale protože chce, abych ho našel, nebo alespoň na toto jsem během těch týdnů přišel, což je dost chabý výsledek. Ano, nemůžu popřít, že jsem Adena dost důrazným způsobem nenutil říct mi, kde je, bylo to marné, ten kluk by raději položil život, než by mi řekl jakékoliv podrobnosti. Vlastně doteď nevím, kdo to celé způsobil a to mě, sakra, štve. Pomyšlení na to, že nemám o všem dokonalý přehled, mě deptá a dohání k šílenství. Potřebuji mít přehled o všem, vědět všechno, a pokud tomu tak není, může za to snad moje ego, tak soptím a zuřím.