Snow, please?! (Harry Styles - Cz)

28. díl

Do práce se mi nevstávalo zrovna nejlíp. S pocitem, že sem se pohádala s Harrym jsem vyrazila na cestu. V práci jsem udělala všechno, co jsem měla, ale nemohla jsem se pořádně soustředit. Možná jsem neměla být na Harryho taková, ale říkal si o to. Navíc to byl on, kdo začal být nepříjemný.

Dneska bychom měli mít tréning, ale nevím, jestli dorazí. Nevím, jestli mám dorazit já.

Rozloučila jsem se s panem Stylesem a vyrazila domů. Cestou jsem se zastavila v místní restauraci na oběd. V pauze jsem to nestihla, protože jsem nestíhala. Objednala jsem si jídlo a čekala, než mi ho donesou. Zatím jsem popíjela vodu.

„Ahoj, mohu se zeptat na cestu? Přistěhovala jsem se nedávno a vůbec nevím, jak se dostanu na tuhle ulici," oslovila mě nějaká dívka mého věku, řekla bych a ukázala mi papírek s adresou.

„Ahoj, bydlím v té ulici taky, mohla bych tě tam zavést, ale čekám na jídlo," usmála jsem se mile na blondýnku menšího vzrůstu a velmi mile vypadající. „Můžeme společně poobědvat a pak bych tě tam zavedla, je to kousek," navrhla jsem a ukázala na židli přede mnou.

„Nevadilo by ti to?" trochu zaraženě se na mě podívala.

„Ocením společnost," kývla jsem na souhlas.

„Tak tedy dohodnuto," usmála se a posadila se. „Jsem Hilary, ale všichni mi říkají Hil," nastavila ruku.

Ruku jsem přijala. „Jsem Emma a všichni mi říkají Emmo," zasmála jsem se a Hil semnou.

Hil si také objednala jídlo a společně jsme poobědvaly a popovídaly si.

Zjistila jsem o ní spoustu věcí. Například, že má mladší sestru a žila jen s mámou. Pak se přestěhovala sem za věčnou zimou kvůli prací. Dělá jako vizážistka, takže ji přesunovali tam, kde jí bylo potřeba. A miluje Snowboarding, takže si budeme nejspíš rozumět!!

Já jsem ji na oplátku řekla, že žiju sama a taky miluju snowboarding. Nic jiného se o mě říct nedá.

_

„Takže jdem?" koukla se na mě, když jsme zaplatily.

„Jasný," zvedla jsem se, vzala si svou kabelku.

Šly jsme necelých 10 minut pomalejší chůzí. Měla jsem pocit, že se známe strašně dlouho. Jako bychom se poznaly někdy před lety a teď mi vynahrazovala všechno, co jsem si prožila. Všechny ty roky, kdy jsem se s nikým nebavila. Ale ne, protože jsem nechtěla, ale protože mě všichni zavrhli.

„Tady to je," ukázala jsem na velký panelový dům.

„Moc ti děkuji. Nikoho tu neznám, tak jsem ráda, že jsem našla někoho, s kým si rozumím," krátce mě objala. Usmála jsem se. „Kdybys chtěla někdy něco podniknout, tak tady je moje číslo," podala mi papírek s číslem.

„Díky, určitě se ti ozvu," široce jsem se usmála a rozloučila se.

„Někdy si spolu zajezdíme," zasmála se a taky se semnou rozloučila.

_

Měla jsem půl hodiny na to, se rozhodnout, jestli půjdu na tréning. A na přemýšlení, jestli tam bude vůbec Harry. Nakonec jsem se rozhodla, že si nebudu překážet v zdokonalování, takže půjdu. Rychle jsem se oblíkla a vzala prkno pod paží.

_

„Harry," vydechla jsem, když jsem došla nahoru.

„Emm," taky si povzdechl. „Vím, že jsem tě neměl do ničeho nutit, ale musíš si uvědomit, že jsem na tebe tlačil jenom z důvodu, protože ti neskutečně věřím a vím, že na to máš. Ale pokud se na to necítíš, nemusíš se hlásit nikam. Promiň mi to," díval se mi do očí.

„Taky se omlouvám," sklonila jsem hlavu, takže jsem se mu dívala někam na hruď.

Ukazováčkem mi nadzvedl hlavu a přisál se mi na rty. „Miluju tě," zašeptal do polibku.

„Miluju tě," oplatila jsem mu ty dvě nejkrásnější slůvka, které mohl říct.

_

„Tento víkend je taková menší soutěž, myslel jsem, že by to byla dobrá další zkušenost," řekl opatrně Harry, když jsme šli k němu domů. Dohodli jsme se, že dnes u něho přespím.

„Taky myslím," usmála jsem se.

„Tak jo, přihlásím tě," zazubil se a dal mi letmou pusu.

_

„Dáš si něco k jídlu?" zeptal se mě Harry, když jsme došli do jeho domu.

„Ne díky," sedla jsem si unaveně na gauč. Jsem ráda, že je to mezi námi zase v pohodě. Byl to přece jenom takový menší sek, ale nechci ani tyhle malé zaseknutí. Miluju ho a chci s ním být co nejdýl to půjde.

„Dneska jsem potkala milou holku. Mohla být asi stejně stará jako já. Bavily jsme se a tak. Měla jsem pocit, že jí znám strašně dlouho. Je to divný?" zasmála jsem se sama sobě.

„Není to divné," usmál se Harry. „Našla sis kamarádku," nakrčil nos. „Neznamená to teď, že mě budeš zanedbávat?" chytl se, jakože za srdce a udělal šokovaný výraz.

„No to nevím," zazubila jsem se. „Pokud budeš hodný," pinkla jsem ho do nosu, který krčil.

„A já snad někdy nejsem?" ukázal své ďolíčky s roztomilým úsměvem.

Zasmála jsem se a políbila ho.

„Mohli bychom dneska někde vyrazit," navrhl Harry.

„Jako kam? Je dost pozdě," nadzvedla jsem obočí.

„Třeba do nějakého klubu," nevinně se usmál.

„Cože? Tak to nepřipadá v úvahu," zhrozila jsem se.

„Ale noták Emss. Můžeš zavolat té své nové kámošce a můžete se ještě více sblížit," kýval hlavou na znamení souhlasu.

„Ale Harry, tohle není nic pro mě," zatvářila jsem se umučeně.

„Budeš semnou ne? Nic se ti nemůže stát, budu si tě hlídat, o to se neboj," mrkl na mě.

„Ghrr, tak faajn!" svěsila jsem hlavu poraženecky. Snad to nebude tak hrozné, jak to zní a jak si to představuju. „Jdu zavolat Hil," zkonstatovala jsem a vstala a šla s telefonem do kuchyně.

_

„Souhlasila," přišla jsem zpět s otráveným obličejem.

„Užijem si to," zvedl se z gauče a šel ke mně. Políbil mě na čelo. Zavřela jsem oči a vychutnávala jsem si jeho rty na mé kůži.

Kývla jsem hlavou a zabořila obličej do jeho trička na hrudi. To bude něco!