youtuber člověk ?

56-stěhování,dům,Bonny

 Celý víkend jsem strávila balením svých věcí. Všechny fotky, oblečení,dokonce i plyšáky co jsem měla do dnes na posteli jsem musela naskládat do krabic. 

Když byly všechny mé věci v krabicích skoro mě rozbrečel pohled na prázdný pokoj. Tolik vzpomínek, přiběhl ke mě Bonny sedla jsem si k němu na zem,hladila ho a vzpomínala co všechno se v tom pokoji stalo. 

S Romanovou pomocí jsme naskládali zbývající krabice s věcmi a nábytek do dodávky a mohli jsme vyrazit. Sedla jsem si dozadu, do uší dala sluchátka a dívala se z okna. Pořád jsem nemohla uvěřit tomu že se stěhujeme. 

Nedokázala jsem si představit jak to tam bude vypadat. Projížděli jsme Pardubicemi kousek od místa kde bydlí Honza. 

Když auto zastavilo před menším domkem se zahradou nedočkavě jsem i s Bonnym vystoupila z auta a čekala na mamku až odemkne dveře. 

Vešli jsme do dveří,objevila se přede mnou moderně zařízená chodba. Jestli takový bude celý dům zvyknu si na to rychle. Prošli jsme kuchyní a obývákem. Ten dům je zatím boží! 

Roman "pokoj máš nahoře" usmál se skoro to vypadalo upřímně. 

Polo upřímný úsměv jsem mu oplatila a rozběhla se na horu. Byli tam čtvery dveře, první byli od záchodu , druhé od koupelny,třetí od mého nového pokoje a v těch posledních byl menší pokoj pro hosty. 

Můj pokoj byl hodně podobný mému starému, vymalován na zeleno, velká manželská postel, bílí gauč a před ním televize na stojanu, který se dal nastavit tak že se dá dívat buďto z gauče nebo z postele. Samozřejmě i stůl, skříň a pár poliček. Okamžitě jsem se svalila na postel a volala Honzovi. 

Já "ahoj, máš chvilku?" 

Honza "jasně,už jste v Pardubicích?" 

já "před chvilkou jsme přijely" 

Honza"jak to tam vypadá?"

 já "Roman se celkem předvedl a hlavně to je kousek od vás" 

Honza "uděláš si na mě dneska čas?" 

já"sejdeme se v šest u té lavičky jak jsme byli s Lindou a Tomem?" 

Honza "budu tam" 

já "tak zatím" 

Honza "těším se" 

Položila jsem telefon a zrovna přišel Roman s jednou z krabic s mými věcmi."Tak co líbí?" zeptal se. 

Já "je to pěkný, to si zařizoval ty?" 

Roman "vzal jsem inspiraci u tebe" 

já "děkuju" 

Roman "vybal si věci a zítra se půjdeš podívat do školy" otočil se a odešel. 

Nechápu proč je najednou tak milej. Mávla jsem nad tím rukou a začala vytahovat z krabic oblečení. Než jsem se nadála bylo půl šesté. Převlékla jsem se z tepláků do riflí, uvázala Bonnyho na vodítko a vyrazila.

 Na schodech mě odchytla mamka "kampak?" zeptala se. 

Já "za Honzou, můžeme pak přijít sem?" 

mamka "jasně, ráda ho uvidím" 

já "tak zatím". 

Pár metrů od domu jsem uviděla na druhé straně silnice Tomáše. Zamávali jsme na sebe a on přešel silnici, abychom se slyšeli. 

Tomáš „co ty tady?"

 já „teď jsme přijely s našima, už jsme asi definitivně přestěhovaní" 

Tomáš „a kde přesně?" 

já „tamhle v tom bílím" ukázala jsem prstem na náš nový dům. 

Tomáš „tak to jsme skoro sousedi, bydlím o tři baráky vedle" 

já „kecáš! Fakt?, teda já teď musím jít, spěchám mám sraz s Honzou a jdu pozdě"

 Tomáš „jo tak utíkej a že pozdravuju" 

Volal na mě když jsem odcházela. Šla jsem směrem k domluvenému místu a měla jsem asi deseti minutové zpoždění. 

Ale ničemu to nevadilo protože když jsem tam došla Honza tam ještě nebyl. Za pár minut jsem ho uviděla přicházet. 

"Macák jdeš pozdě!"smála jsem se. 

Objal mě a zeptal se "čekáš dlouho?"

 já "jen chvilku, pusu nedostanu?".

 Usmál se a dal mi dlouhou pusu. 

Honza"máš něco v plánu nebo tě můžu rovnou odtáhnout ke mě domů?" ptal se když mi rukou hladil zadek. 

Já "umh, vlastně jsem chtěla jít ke mě" 

Honza "jsem jen tvůj" zvedl ruce na náznak že se vzdává a vyrazili jsme směrem k nám. 

 Honza „víš že tady bydlí Tomáš?" ukázal na béžový domek stejně jako před chvílí Tomáš. 

Já „jo, už jsme se potkali" zaculila jsem se. 

Mamka ještě pořád vybalovala věci z krabic a Roman kolem ní běhal a vyšiloval že nesmí zvedat těžký věci, celkem vtipný pohled na ně byl. 

V rychlosti jsme se pozdravili a doslova jsme jim utekli nahoru.

Honza "proč já nemám v pokoji televizi?!" 

já "protože sena ní nedíváš?" 

Honza "to sice ne, ale mít tam i konzoli tak.." 

já "tak tě už nikdo nikdy neuvidí z toho pokoje vylézt" skočila jsem mu do řeči. 

Honza "ale za tebou bych přišel rád" začal mi rukou zajíždět pod tričko. 

Na nic jsem nečekala a políbila ho. Zase se mezi nás vetřel Bonny. 

Honza "ale no tak, do teď sem tě měl rád" protočil očima a odstoupil ode mě aby ho ten žárlivec nesežral. 

Bonny si fakt umí vybrat chvilku kdy se nám do toho připlést. Sedla jsem si na postel a Honza přistál vedle mě.

 Honza "tak si pustíme film?"

 já "zůstaneš tady do rána?" 

Honza "jestli mě Bonny nesní"

 já "jen si mě brání" 

Honza "já bych tě taky bránil" 

já "ooh, tak to bylo romantický" zasmála jsem se našemu rozhovoru a vstala jsem z postele,abych našla nějaký film. 

Já "může být Mama?" zeptala jsem se ho když jsem z krabice vytáhla první film co mi padl do ruky. 

Honza "nebudeš se bát?"

já "od toho tu mám tebe" 

Honza "no právě" 

já"no tak Bonny to jistí" 

Pustila jsem film a sundala jsem si nepohodlné kalhoty. Líbilo se mi jak na mě Honza nenápadně koukal. Nechala jsem kalhoty ležet na zemi a jen v tričku jsem si sedla k Honzovi. 

Ještě když byli titulky taky si sundal kalhoty a jednou rukou mě chytl kolem ramen, druhou mina stehně dělal různá kolečka. Všechno bylo v pohodě dokud nepřišla první lekací scéna. 

Ono by to možná ani nebylo tak děsivé kdyby zrovna v tu chvíli Bonny nevyskočil k nám na postel. Film jsme ve zdraví přežili až do konce a rozhodli jsme se jít se najíst. 

Jediný problém byl naše prázdná lednička, tak nám mamka objednala pizzu. Do půl hodiny tady byla a my se mohli pustit do jídla. 

#really anonymous∞