youtuber člověk ?

83-dárek,kanyla,KANYLA

Ráno**

Probudila jsem se a měla jsem radost z toho, že jsem se probudila. Jenže co teď? Není tady ani ta televize. Usoudila jsem že jestli tady budu v tom tichu ležet ještě chvíli, zblázním se.

Vstala jsem proto z postele a pomalu šla ke dveřím. Tam jsem se potkala s tou mladou sestřičkou,jejíž jméno si za boha nejsem schopná zapamatovat. Poslala mě zpátky do postele, prý ještě musím ležet.

Neprotestovala jsem a šla si zase lehnout. Za pár minut někdo klepal na dveře. Pozvala jsem dotyčného nebo dotyčnou dovnitř a byl to Kuba. Sedla jsem si a rukou ukázala, ať si sedne vedle mě.

Kuba"jak ti je?"

já "teď už lépe" zaculila jsem se.

Kuba"něco pro tebe mám"

já "co?"

Gejmřej vytáhl z batohu můj notebook. Tak ráda jsem ho viděla, Kubu samozřejmě taky, ale notebook je věc,která mě zachrání před nudou.

Kuba "a taky mám špatnou zprávu"

já "povídej"

Kuba "když si spadla, tvůj mobil spadl taky a je na tom o něco hůř než ty"

já "no bezva, ale za ten noťas díky, nebýt té mladé sestřičky unudila bych se k smrti"

Kuba " mladá sestřička? Jak se jmenuje?"

já "hahaha" praštila jsem ho do ramene.

A až teď jsem si všimla co mám na ruce.

Já "ne-ne-ne, ne! Kanyla ne!" začalo se mi dělat špatně při pohledu na tu věc zabodnuté v mé ruce.

Kuba "co je?" nechápal a smál se mi.

Já "nesnáším očkování a tohle je tak desetkrát horší!"

Kuba "vadí ti krev?"

já "ne vadí mi, když do mě někdo něco pýcha!"

Kuba "ví o tom Honza?"

já "to není sranda!" až teď mi došel ten dvojsmysl.

Každopádně, Gejmřej tam se mnou byl celé dopoledne. Těsně před obědem se rozloučil s tím, že musí zpátky do Prahy a že se tam pár dní zdrží. Slíbil, ale že se ke konci týdne zase zastaví.

Kuba „tak, můžu pro tebe ještě něco udělat?"

já „vydávej víc videa, ať se nenudím" mrkla jsem na něj.

Po jeho odchodu jsem se najedla a zapnula notebook. Tolik upozornění na sociálních sítích jsem neměla za celý život. Pokusila jsem se všem odpovědět a pustila jsem si videa co jsem za poslední dny zmeškala.

Zase někdo klepal na dveře, a já ho nebo jí zase pozvala dál. Byl to David.

Já "je, ahoj nejsi ve škole?"

David "odpadla nám hodina, Macák musel ještě něco zařídit tak jsem se nabídl, že ti budu dělat společnost" zaculil se.

Já "to je od tebe milý,tak co podnikneme?"

David "co navrhuješ?"

já "povídej co se tady dělo?"

David "no tak kde začít" tleskl rukama a dal se do řeči.

Asi po hodině odešel a za pár minut dorazil Honza.

Honza "ahoj krásko" šel ke mě a dal mi pusu.

Já "ahoj krasavče"

Sedl si napostel vedle mě a z poza zad vytáhl růži. Ještě jsem si ji ani nevzala a padla mu kolem krku. Vlepila jsem mu pusu a až teď jsem si růži vzala.

Honza "jestli takhle vyvádíš kvůli kytce, co budeš dělat až ti dám to druhý"

já "co druhý?"

Honza "no slyšel jsem že ti umřel mobil"

já "tak si mu zařídil pohřeb?" nechápala jsem.

Honza sáhl do batohu a vytáhl z něj krabičku.

Já "ne?" začalo mi to docházet.

Honza "dárek od kluků z Asusu" zakřenil se.

Já "tak teda díky kluci z Asusu"

Podal mi krabičku a pomohl mi ji otevřít. Bylo to zabalený i v balícím papíru, někdo si dal záležet. Když jsme sundali papír byla v něm krabička od telefonu a balíček kondomů.

Já "nech mě hádat, kluci z Asusu.."

Honza "přísahám že jsem to nevěděl!" začal se smát.

Já "ale dárek je to dobrej ne?"

Honza "až ti bude líp a nebudeme na nemocničním pokoji" rozzářili se mu oči.

Konečně se rozhoupal k tomu, mi dát pusu. Využila jsem toho a přitáhla jsem si ho blíž k sobě.

Honza "někdo má zlobivou náladu" kousl mě do rtu.

Já " a divíš se? už skoro dva týdny jsem nezlobila" kousnutí jsem mu oplatila.

Honza "chci tě mít doma"

já "ty chceš doma všechno a všechny!"

Honza "ha-ha-ha".

Asi po dvou hodinách Honza odešel a hned na to přišla mamka. Kde byli včera večer, když jsem se mohla ukousat nudou? Objala mě a začala z tašky vytahovat věci co mi donesla.

Šampón, župan, ručník, nějaké jídlo a ostatní věci co se nosí pacientům do nemocnice. Povídali jsme si o tom kdy mě pustí a taky jsem jí pomáhala vybrat jméno pro miminko.

Nevíme jestli je to holka nebo kluk, chceme se nechat překvapit. Těsně před koncem návštěvních hodin přišla sestřička s tím že už mi můžou vytáhnout kanylu.

Chápete to? V Y T Á H N O U T kanylu! To mi chtějí jako hýbat s tou věcí v mé ruce? No nějak jsem to přežila, vlastně to ani nebolelo, ale spíše mi vadila ta krev. Mamka i se sestřičkou odešla a já se rozhodla jít se konečně po tolika dnech osprchovat.

Když jsem se vrátila věnovala jsem se telefonu. Tolik aktualizací a dalších věcí to po mě chtělo, že jsem u toho strávila i další hodinu a půl a nakonec jsem u toho stejně usnula.

Ale ne na dlouho, kolem půlnoci totiž přivezli do nemocnice nového pacienta a má prý být se mnou na pokoji, tak mu šla sestřička nachystat postel. Doufala jsem že to bude někdo normální, s kým si budu třeba i rozumět.

#really anonymous∞