youtuber člověk ?

192-posilovna,Katka,pošťačka

 Odpoledne** 

Nechala jsem se přemluvit a tak jsme teď v posilovně. Myslím, že toho lituji už teď. V šatnách jsme se každý převlékli a sešli jsme se u jednoho ze strojů, který nemám tušení na co se používá. Pane bože, to mi dělá naschvál. Snad poprvé co ho znám, měl na sobě tílko, pod kterým dokonale vynikly jeho svaly. 

Kuba "jsi nějaká nesvá" zašklebil se. 

Já "nemám nejmenší tušení, co se tady má jak dělat a navíc mám pocit, že mě všichni sledují" 

Kuba "to není pocit" prošel kolem mě a sedl si na tu kovovou věc. 

já "he?" následovala jsem ho. 

Kuba "moc holek sem nechodí" 

já "tak proč sem chodíš ty?" musela jsem si rýpnout.

Kuba "žádný holky, žádný rozptylování" začal k sobě přitahovat takovou podivnou páku. 

Já "tak to díky, že jsi mě vzal zrovna sem" 

Bylo tady jen pár lidí a opravdu samí kluci. Když jsem se na ně dívala, většinu z nich jsem nachytala, jak se na mě alespoň podívali. 

Kuba "neboj, já tě nedám" vstal z toho stroje a šel k žíněnkám. 

To byla kromě rotopedu mimochodem jediná věc, kterou jsem poznala. Zase jsem ho jako ocásek následovala. 

Kuba "kdo dá víc?" naznačil ať jdu víc k zemi, stejně jako on. 

já "víc čeho?" nechápavý pohled se mě držel jako klíště. 

Kuba "kliky, pojď" zase kývl hlavou na místo vedle sebe. 

Já "dám tak čtyři" pochybně jsem se připravila do správné pozice. 

Kuba "uvidíme, pojď.. Jedna...dva...tři...čyři...čtyři" 

já "jak čtyři?!" 

Kuba "neflákej to, šest...sedm.." 

Dala jsem krásných pětadvacet. Odpadla jsem na zem, div jsem si nevyflusala plíce, ale Kuba pořád nepřestával klikovat. 

Já "no jo, dobrý, nemachruj"

Kuba "..čtyřicet tři...čtyřicet čtyři" jel si dál to svoje. 

Rozhodla jsem se mu v tom zabránit a sedla si mu na záda. Trošku zpomalil, ale stále pokračoval. 

Já "sakra Jakube" pro změnu jsem si na něj lehla, ale ani to mu nezabránilo pokračovat. 

Kuba "...padesát!" vykřikl a shodil mě na žíněnku vedle. 

Já "myslím, že jsi byl o něco málo lepší než já" zůstali jsme ležet. 

Kuba "jen o kousek" přikývl. 

Doma**

Po makačce v posilovně jsem byla schopná jen ležet a koukat na film, vybrali jsme Batmana. 

Kuba "v pohodě?" moc dobře jsem věděla, že nemyslí to jak se cítím po cvičení. 

Já "jednou to bude" vyhnula jsem se odpovědi. 

Kuba "jsem tady pro tebe" vzal mě kolem ramen. 

Já "jako Batman" 

Kuba "vlastně jo, a ty jsi moje slečna v nesnázích" culil se. 

Já "jsi pako" zasmála jsem se. 

Film skončil a Kuba se nabídl, že nám uvaří něco k jídlu. Byl zrovna zabraný do práce v kuchyni, když někdo zvonil, takže jsem musela jít otevřít já. Nevím, kdo jsem si myslela že tam bude, nejspíš jsem o tom ani nepřemýšlela.