youtuber člověk ?

92-Anglie,nákupy,Zoe

    Ráno** 

Udělali jsme si ranní rutinu a po snídani nás Sophie zavezla na místo, kde máme sraz s ostatními ze školy. Byla jsem upřímně ráda, že jsme z toho domu vypadli. Mezi posledními dorazili i učitelé a rodiny zase naopak odjely. 

Průvodkyně nás tahala po památkách a Řepková nám o každém druhém kameni co jsme potkali, dala desetiminutovou přednášku. Na oběd jsme byli v místní restauraci, nic zvláštního. Po obědě pro nás měli průvodci překvapení, šli jsme na Oxford street a rozhodně jsme se už tolik nenudili. 

Měli jsme dvou hodinový rozchod na nákupy. I přesto že nebyla šance, že stihneme projít všechny obchody, snažili jsme se o to. Já osobně nákupy normálně nějak moc neprožívám, ale přece jenom, tady to bylo něco jiného. Šli jsme s Terkou, Davidem a Honzou. 

S chutí jsme prošli pár obchodů a něco málo jsme si každý koupili. Skoro v každém obchodě se nám někdo stratil, takže jsme se pak museli hledat a to většinou dopadlo tak, že jsme se stratili všichni. 

David "záchrana!" křičel a rozběhl se k volné lavičce. 

Sedli jsme si k němu, byli jsme všichni unavení. 

Terka "máme tam být ve čtyři, že?" řekla zvláštním tónem. 

Honza "jo,kolik je?" 

Terka "za deset čtyři" 

David "to nezvládnu, jsme úplně na druhé straně" 

Terka "Řepková nás sežere" 

Nezbylo nám nic jiného, než se vrátit zpátky na místo kde jsme se před dvěma hodinama rozdělili. Celkem jsme spěchali, řeknu vám projít celou Oxford street za deset minut, není tak lehké jak se zdá. Ještě když máte plné ruce tašek s nákupem. 

Při cestě si Honza všiml další záchrany. A nebylo to ani tak drahé, vlastně to bylo skoro zadarmo. Koupili jsme si penny boardy s Anglickou tématikou a pokračovali v cestě.Tentokrát už rychleji a skoro jsme to i stihli. 

Plus mínus pár minut, ale kdoto řeší? No Řepková, jasně, že se ptám. Naše poslední zastávka dnešního dne byla v muzeu voskových figurín. Bylo tam pár známých osobností, celkem se mi tam líbilo, hlavně YouTube zóna, kde byl i Pewdiepie, nebo alespoň jeho vosková verze. 

Celý den jsem samozřejmě nezapomínala vlogovat, takže budu mít krásné vzpomínky i prostřednictvím YouTube. Ke konci prohlídky jsme narazili na jízdu vozítkem. Nějak jsme to nestudovali a nasedli do vagónů. 

První místa vepředu už byli obsazené a naši spolužáci seděli na konci, tak jsme si zabrali prostřední vozík. Seděla jsem s Honzou a na Terku tím pádem zbyl zase David. Vláček se dal do pohybu a my vjeli do úplně jiné místnosti. Najednou se kolem nás objevila tma, červené světla a nejrůznější postavy z hororů. 

V tu chvíli mi došlo, že to není jen obyčejná projížďka, ale nic jsem neříkala. Když jsme projížděli kolem panenky Chucky, pohla se směrem k nám a já leknutím div nerozdrtila Honzovi ruku. 

Já "kam jsem to zas vlezla"

Honza "ty nerada strašidelný jízdy?" 

já "slabí slova" 

Honza "neboj, máš tady mě" chytl mě rukou kolem ramen a v tu dobu se vedle něj objevila hlava vlka. 

Nevím kdo z nás se lekl víc, ale zapištěli jsme si oba. 

David "jo, tak hlavně že jsi tady" naklonil se k nám zezadu se smíchem. 

Terka z nás taky měla záchvat smíchu, jen já jsem pořád rozdýchávala ten šok. Projeli jsme ještě několik zatáček, párkrát jsem se ještě lekla a cesta hrůzy skončila. David nám říkal, že se jako jedinej vůbec nebál, ale Terka mu to zkazila.