Problems || Zayn Malik

🔸Chapter 12

Sedím vedle opilého Harryho nejméně přes hodinu a můžu se ukousat nudou, opravdu nechápu, proč mě vzal Zayn s sebou, když mě tu nechal. Podívám se na Harryho, který neví o světě natož o sobě, v tu chvíli se otočím, dívajíc se Zaynovým směrem, náramně si užívá společnosti té dívky. Kroutí se mu na klíně jako žížala, blonďaté vlasy se jí vlní, jak se pohybuje a mně to přijde tak strašně odporné. Je tu tolik lidí a jim je to jedno.

„Skočím si na záchod," řeknu směrem k Harrymu, který pouze něco zamručí.

Pousměju se a zvednu se ze židle. Otočím se na Zayna, který si mě naštěstí nevšiml, líbá tu holku na krku. Seberu všechnu svou odvahu a rychlým krokem se dostanu ke dveřím klubu. Naposled se podívám na Harryho, hází do sebe jednoho panáka za druhým a pak se podívám na Zayna, který se pořád věnuje té holce. Srdce mi poskočí radostí, otočím se na podpatku a co nejrychleji vyběhnu z klubu. Když se ocitnu venku tak odtud co nejrychleji uteču. Na podpatcích se utíká opravdu špatně ale momentálně je mi to jedno. Utíkám jako o život a že mi o něj opravdu jde.

Když jsem daleko od klubu tak mám obrovskou chuť začít skákat radostí, že jsem mu utekla ale nebudu to přehánět. Rozhodně teď musím najít nejbližší policejní stanici a všechno na Zayna říct. Nemůžu uvěřit, že jsem teď venku a bez Zayna a bez Harryho, cítím se najednou tak volná ale pořád mám strach, že zjistil, že v tom klubu nejsem a teď mě hledá.

„Můžu se vás prosím zeptat kde je policejní stanice?" zeptám se nějaké straší paní, která si mě přeměří pohledem plným znechucení. Vím, že vypadám jako děvka, no já si ty šaty, ani ty boty, nevybrala.

„Támhle na konci ulice." Ukáže mi cestu.

„Moc děkuji," usměju se a rychlým krokem se vydám k policejní stanici.

Úsměv na mé tváři narůstá když uvidím policejní auta a nápis co ve tmě přímo září. Chybí mi tak málo, abych došla ke stanici a nahlásila Zayna a dostala se domů zpátky k Niallovi. Pokud se mi to povede, a já doufám že ano, tak musím okamžitě najít matku a říct jí všechno, co si o ní myslím a tom všechno myslím opravdu všechno. Hodně mě zklamala, zklamalo mě tolik lidí ale tohle byla opravdu rána přímo do zad, vlastní matka mě prodá nějakému chlapovi.

V hlavě si přemítám, co jim řeknu. Rozhodně to budu muset říct tak, aby to pochopili. Doufám, že jsem hledaná i tady. Asi bych měla najít nejbližší telefonní budku jenže u sebe nemám žádné peníze a na zemi..

„Štěstí mi přeje," pousměju se a sehnu se pro mincí, která leží na zemi. Porozhlédnu se a nedaleko ode mě zahlédnu telefonní budku. Vyjeknu a přímo se k ní rozběhnu. Hned jak vstoupím do budky tak minci hodím dovnitř kam se hází mince a vytočím číslo na Nialla, které si naštěstí pamatuji z paměti.

„Prosím?" Zaslechnu jeho chraplavý hlas, právě jsem ho vzbudila, no skvělé.

„Nialle, to jsem já...Faith," vydechnu a v očích mě zaštípou slzy. Těžko říct jestli to jsou slzy smutku nebo štěstí.

„Faith?!" vyhrkne překvapeně a já se rozbrečím. „Kde jsi? Jsi v pořádku?"

„Jsem v Seattlu," odpovím mu na první otázku. „Utekla jsem mu," řeknu a setřu si slzu, která mi stéká po tváři. Slyšet zase jeho hlas je strašně uklidňující.

„Okamžitě si pro tebe jedu!" vyhrkne.

„Nialle, děkuju," usměju se a podívám se na auto které sem právě přijelo. Dostanu strach, co když je to Zayn? Z auta vystoupí nějaký starý chlap a já si oddechnu.

„Neděkuj, baby, jsi v pořádku?" zeptá se znovu.

„Jsem, ale jsem vystrašená až k smrti." Přiznám a prohrábnu si vlasy.

„Vydrž baby, já tě najdu."

„Dobře," pousměju se. „Děkuju." Setřu si další slzu, těžko říct jestli to je slza štěstí nebo smutku.

„Vydrž," vydechne a než stačí ještě něco říct, tak se hovor ukončí a ozve se ženský hlas, abych vhodila další peníze jestli chci pokračovat v hovoru.

Povzdechnu si ale i tak celá šťastná vyjdu z telefonní budky a pokračuji k cestě na policejní stanici. Sice jsem právě mluvila s Niallem, ale i tak musím Zayna nahlásit, všechno to na něj řeknu a je mi u prdele jestli ho zavřou, on si stejně nic jiného nezaslouží.

Bylo tak úžasné slyšet Niallův hlas, uklidnilo mě, že jsem ho slyšela, jsem strašně ráda, že ho Zayn tou ránou do hlavy nezabil. Nikdy bych si to neodpustila protože bych věděla, že to bylo kvůli mně. Už teď se těším až si pro mě přijede a společně odletíme zpátky domů do Londýna.

###

Po dlouhé době konečně je tu další část, omlouvám se, že je tak krátká ale nějak mi to psaní poslední dobou nejde, nevím, čím to je, ale snad se to zlepší..:) Myslíte, že se Faith podaří dostat se zpátky do Londýna?

S láskou a tak podobně Vaše Carrie❤❤

Btw; Omluvte prosím chyby.