Problems || Zayn Malik

🔹 Chapter_14

Harry's point of view

"Chceš po mně, abych ti pomohl ji ochránit, po tom, co jsem ji sám chtěl k nim odvést?" Nevěřícně civím na Malika, který za mnou přišel s tím, že potřebuje pomoct ochránit Faith. Musí být vážně hodně zoufalej, když s tímhle přišel za mnou. Na jednu stranu ho chápu, ale na tu druhou...sakra, vždyť jsem od něj chtěl Faith odvést za její pravou rodinou. 

"Vím, že to musí vypadat hodně debilně, ale nic jiného mi nezbývá. Věř mi, Stylesi, nejradši bych tě zabil, ale seš jedinej, s kým bude ochotná odjet mimo město," řekne a pokrčí rameny. Nechápu, že mi věří. Klidně bych ji mohl vzít a odvést ji do Ruska a pak zavolat jejím rodičům, že ji mají doma. Kde bere tu jistotu, že to neudělám? 

"No jasně, kde ale bereš jistotu, že ji neodvezu rovnou do Ruska?" Povytáhnu obočí a kopnu do sebe zbytek bourbonu, a kývnu na blonďatou, s dost sexy tělem, barmanku, která mi hned doleje a nezapomene na mě zamávat svými hustými, falešnými řasami. Tak tyhle bych rovnou střílel, ale tělo má dobrý. 

"Vím, že bys to neudělal. Miluješ ji." Podívám se na něj a zavrtím s ironickým úsměvem hlavou.

"To ani náhodou," ušklíbnu se. Já a někoho milovat? Dobře, kdysi jsem ji miloval, ale teď? Ne. Nikoho už nikdy milovat nebudu, zkurveně to bolí, když vidíte, že ten druhý miluje někoho jinýho a já tu bolest prostě už nikdy nechci cítit. Nenechám si znovu ublížit.

"Řekla mi o tom, že se s tebou tenkrát vyspala kvůli mně a nelitovala toho, chtěla to udělat a taky mi řekla, že k tobě cítila něco víc a ty k ní taky. Vím, že ji miluješ i teď, Harry." On tu hubu prostě kurva nezavře.

"O co ti, kurva, jde?!" zvýším hlas a probodnu ho pohledem. Snaží se, abych si to přiznal a znovu prožíval tu bolest? To se mu prostě nepovede! Ona je s ním a tak to prostě má být. 

"Abys ji odtud dostal a to ještě dneska." 

"Co když ji odvezu někam daleko a už nikdy ji neuvidíš?" Klidně bych to udělal, ale ona by se trápila a to nechci. Nechci, aby se trápila a byla nešťastná, nesnesl bych to. 

"Tohle by pro ni bylo asi nejlepší. Se mnou je v nebezpečí, neví kolik lidí ji chce zabít jen proto, aby mě viděli trpět," povzdechne si a kopne do sebe panáka skotský. 

"V tom případě si na seznam k těmhle lidem připiš i mě." Zvednu se od baru. Ze židle popadnu svou koženou bundu a rozejdu se z baru pryč. Nebudu mu pomáhat ani za milion, ani kdyby Faith měla zemřít a že ji to hrozí. Měl bych ji odtud odvést, ale proč bych to dělal? Abych se do ní nedejbože znovu zamiloval a ona pak, až bude po všem, odejde zpátky za tím kokotem? Ne, díky, to budu radši, když ji nebudeme mít ani jeden. 

"Ona může zemřít, Harolde!" zařve za mnou.

"Je mi to jedno." Pokrčím rameny a prudce otevřu dveře baru. Vyjdu ven a přejdu ke svému autu, o které se zapřu rukama. Nemůžu ji nechat zemřít, vím to.

"Bylo by ti to jedno, i kdyby tady pořád byla možnost, že tě miluje?" ozve se za mnou a já praštím pěstí do svého auta a otočím se na něj.

"Proč to říkáš?! Není to snad tvoje žena?!" řvu po něm. Nejsem schopnej tohle pochopit. Říká, že mě možná pořád miluje, když je to tři roky jeho žena? On prostě není normální. Nemůže být, když tohle říká.

"Je to moje žena, ale přemýšlel si někdy o tom, že měla být s tebou? Co když prostě se mnou být neměla a ty-"

"Drž už hubu!" zařvu po něm. "Ty nejsi normální, navštiv nějakýho doktora, tyvole! Slyšíš se, co říkáš?!" Rozhodím rukama.