Nejhorší prokletí, co existuje,
Ve dne jako spořádaný člověk žije,
Za úplňku loví jako bestie.
Skrze temné zákoutí své duše každý měsíc ožíváš,
Rozvrácen v sobě samém, před světem se ukrýváš,
dokud nevzbudí se v tobě znovu ta krve chtivá touha.
Za plného měsíce tvůj zrak nenávistí plane,
Kdo tvůj chtíč přežije, dítětem noci se stane,
Není léku, není rady,
V krvi skončí všechny snahy.
Tvá duše, bloudící kalnou mlhou,
Tvé srdce, milující čistou něhou,
Dlí v hrudi netvora, té kruté bestie,
co chladně nitro lásky tvé sežere.
