V šedi kalného deště,
padá kapka za kapkou,
V uspěchaném městě,
Kde v šeru světla tonou,
Okna jako stěny ve sklence,
Tahy, utopené v kaňce,
jako dým uhaslé svíce,
nakreslené rukou starce,
jenž v tichu hledí ven,
A vzpomíná tiše jen,
Jak krásný je slunný den.