Světla sfér a hromy slávy,
Do nichž se smrtelní halí,
když krev druhých prolévají,
A duší svou pozbívají.
Oči, jež krev zří po tisící,
Srdce, po smrti lačnící,
Těla na písku umírající,
V hlubině cirku zmírá svět,
z hrůzy krásu přetvářet,
Idolů z šarlatu ctít,
však svou duši zatratit.
