Ve stínech betonových věží,
Trousí se tiše lidé, kráčejíc stěží,
Nad nimi je černé oči střeží
A svobody z nich krutě těží,
Neschováš se nikdy víc
Do betonových dveří,
Jako před tebou těch tisíc,
Vždy jen ten, kdo věří,
Že jsi něčím víc než číslem,
Na němž stojí tato zem.
