call me daddy 3 » h.s.

165.

Seděla jsem v kavárně v Londýně a popíjela své kafe. Bylo už celkem pozdě večer, nechtěla jsem jít domů, potřebovala jsem být sama.

Když jsem z té kavárny vycházela, do někoho jsme narazila.

"O - omlouvám se." promluvila jsem a podívala se na toho dotyčného. Byl to vysoký, modrooký, poměrně hezký, hnědovkasý kluk. "Měla jsem se koukat k-"

"Ne, to je v pořádku. Nic se nestalo." řekl s úsměvem. "To já měl dávat pozor." zakroutil hlavou a pousmál se.

Stáli jsme ve dveřích a zírali na sebe. Bylo to celkem trapné.

"Jo - já musím jít." řekla jsem rychle a párkrát zamrkala.

"Ještě jednou se omlouvám." zvolal na mě, když už jsem byla venku z té kavárny, jen jsem se na něj otočila a pousmála se.

Odchytila jsem si taxi, nadiktovala mu adresu a čekala, až dojedu domů.

"Ahoj mami." zamumlala Zoe a a skočila na mě.

"Proč nespíš zlato?" optala jsem se jí a ruku v ruce jsme šly k nám do pokoje. "Je pozdě, kde je táta?" divila jsem se, proč nedal Zoe spát. Bylo pozdě večer.

"Já nevím." zamumlala tiše a přikryla se peřinou.

"Jak nevíš? Je doma, že jo?" neodpověděla mi, akorát pokročila rameny. "Už spinkej." zašeptala jsem, dala jí pusinku na čelo a šla hledat Harryho.

"Harry?" zvýšila jsem hlas, ale nikdo mi neodpovídal. "Harry!"

Po deseti minutách klapli dveře. On někde byl?

"Můžeš mi říct, kde jsi byl?" vyjela jsem po něm. "Nechal jsi tady Zoe samotnou? Děláš si legraci?"

"Jen jsem b-"

"Mohlo se jí něco stát proboha!" zakřičela jsem, šla přímo k němu a bouchla ho do hrudi. "Jsou jí tři roky, nemůžeš nechat doma tahle malý dítě samotný!"

"Byla v pokojíčku, ležela v posteli." snažil se argumentovat, chtěl se z toho vykroutit.

"To je úplně jedno sakra! Mohlo se jí něco stát!" byla jsem naštvaná, nikdy bych si ani nepomyslela, že by nechal tak malé dítě samotné doma. "Jsi nezodpovědný."

Nic mi na to neřekl, sebral se a odešel nahoru. Nehorázně mě naštval. Přeci nemůže jen tak nechat malé dítě samotné a ještě v tak velkém domě.

V koupelně jsem vykonala všechno co jsem potřebovala, vyčistila jsem si zuby a šla si konečně lehnout.

"Už spíš princezno?" řekla jsme tiše a podívala jsem se na Zoe. Odpověď se mi nedostavila, spinkala.