3. kapitola

759 53 0
                                    

Na odpověď jsem čekala dva týdny. Za tu dobu jsem stihla seřvat Michaelu za blbý nápady. Jenže ona se mi jen vysmála. A já jsem si uvědomila, že se na ni zas tak nezlobím, protože každý den jsem čekala na odpověď.

Jako suchej starej strom
Jako vše ničící hrom,
Jak v poli tráva
Připadá mi ten náš svět
Plnej řečí a čím víc tím líp se má

Mé oči, dva černé kusy antracitu,
má ruka, co drží koště bez pocitu,
že stejně jako kos mám z mrkve oranžový nos.

Má pusa, co se na svět bez přestání směje
a šál s Tvou krásnou vůní, jediná mě hřeje.
A hrnec s dírou na hlavě mám asi kvůli zábavě.
Moje malá milá, co jsi na mě zbyla
Vrhla ses mi do náruče, anis netušila
Co si řešim, když se ti kolem krku věšim
Když ti to řeknu, asi tě nepotěšim
Moje malá milá, co jsi na mě zbyla
Zůstali jsme spolu sami, odejít už není síla

Prostě ti narovinu říkám,
jsi pro mě zázrak století,

P. S.: Snažil jsem se ti neodepsat, ale nešlo to. J

Měla jsem radost, že se zpátky ozval. Vím, jak se asi cítil. I já jsem si prošla fází, zda má cenu mu ještě odepsat.

Dva, tři šťastné pátky,
a pak dlouhý nezájem.

Sedím, oči široce otevřené za těmito čtyřmi stěnami,

Doufám, že zavoláš
Je to krutá existence,

Já to přiznávám
S tebou mám medové dny
Prožívám medové dny
Já ti přísahám
S tebou mám medové dny
Dobře znám medové dny

Málo mě zná, málo mě zná
Kdo o mně říká
Že lásku mou, že lásku mou
Každý si získá
To se vám jenom tak zdá
Ten kdo mě trochu víc zná
Jistě mi za pravdu
Jistě mi za pravdu dá

Ptal ses mě, jestli ti někdy napíšu normálně. Co je špatného na hudbě?

Odeslal jsem to a doufala, že nebudu čekat zase týdny. Ani jsem se neotočila od počítače a upozornila mi další zpráva.

Není na tom nic špatného, ale trvá strašně dlouho, než najdu ten správný text. ;)

Hudba o násWhere stories live. Discover now